Tvorba chebského sochaře a malíře Jiřího Černého přilákalo desítky obdivovatelů umění do mariánskolázeňské galerie Atrium. Cestu na slavnostní vernisáž jeho obrazů sem našli nejen ti dříve narození, kteří patří ke stálým hostům. Mezi nadšenými obdivovateli umění se našli i mladí lidé. Jedním z nich byl i třicetiletý Jiří Mls z Mariánských Lázní.

„Moderní malířské umění mám rád. Tady v Atriu jsem v poslední době už pravidelným hostem. Malby Jiřího Černého se mi velice líbí,“ řekl Jiří Mls z Mariánských Lázní.
Jiří Černý, kterého zná veřejnost v západních Čechách jako malíře a sochaře, nevystavoval v Atriu poprvé.
„Je to jeho druhá samostatná výstava v naší galerii,“ uvedla Šárka Šestáková, ředitelka hotelu Hvězda, kde je sídlo galerie Atrium. Na Černého tvorbu mohou ale narazit lidé v Chebu, Františkových Lázních i pod loketským hradem. Pravidelně se také účastní uměleckého festivalu Chebské dvorky.
Výstava Jiřího Černého v mariánskolázeňské galerii Atrium bude zdarma přístupná veřejnosti až do konce března.
Vystavené obrazy ještě voněly čerstvými barvami.
„Inspirace? Francie a ženy,“ poznamenal Jiří černý. Právě obraz jižní Francie vzbudil mezi návštěvníky výstavy největší pozornost. Obrazy, naprostou většinou zpracované technikou oleje na plátně, vznikly v novém ateliéru Jiřího Černého v Chebu.

Z ateliéru ve Špalíčku se Černý přesouvá do nových prostor v Goethově ulici. Ateliér ve středověkém Špalíčku Jiří Černý vyměnil za prosvětlené prostory v Goethově ulici. Těm právě kvůli třem velkým oknům říká dokonce AquáriUm. Uvažuje dokonce o tom, že by zde začal pořádat některé výstavy.
„V posledních měsících v Chebu všechna kulturní zařízení končí,“ poznamenal chmurně Černý.
„Miniart už neexistuje, zavřená je galerie U Kamennýho červa i Růžový kopeček. Také malá galerie, která bývala před Dragounem, je už minulostí,“ zdůraznil.

„Z centra města se pomalu vytrácí život. Dříve bývalo náměstí plné lidí. Dnes sem zajde občas jen nějaká skupina turistů,“ poznamenal Vladimír Tůma z Chebu.
„Chybí tady něco, co by sem každého přilákalo. Obchody to nebudou, těch je na okrajích města až moc. Šance by možná byla v různých malých kavárničkách nebo výstavních prostorách na starém městě. Určitě by to pomohlo i těm posledním prodejnám v centru. A tím zrovna nemyslím vietnamské krámky,“ povzdechl si Tůma.