Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě je název výstavy, která se uskuteční
v Galerie výtvarného umění (GVU) Cheb. Slavnostní vernisáž se odehraje ve čtvrtek 25. září od v 19.30 hodin ve výstavních sálech II. patra. Akci zahájí představení divadla Buchty a loutky.
„Termín exotismus definuje slovník cizích slov jako zálibu v cizokrajnosti,“ uvedla pracovnice GVU Venuše Hofrajtrová. „Výstava výtvarného umění 20. století, které se touto zálibou inspirovalo, navazuje na projekt Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, jež se v Galerii výtvarného umění v Chebu uskutečnil v roce 2004 – rovněž jako společný projekt s Českým muzeem výtvarných umění v Praze, Galerií výtvarného umění v Hodoníně a Východočeskou galerií v Pardubicích,“ dodala.
V expozici jsou zastoupena mnohá známá i méně známá jména – například Jan Letzel, Dušan Jurkovič, Emil Orlik, Alfons Mucha, Arnošt Hofbauer, František Bílek, Vojtěch Preissig, František Kupka, Josef Váchal, Otakar Nejedlý, Jaroslav Hněvkovský, Jaroslav Horejc, Antonin Raymond, Josef Čapek, Pavel Janák, Josef Gočár, Otto Gutfreund, Vlastislav Hofman, Minka Podhajská, Toyen a Alén Diviš.

Galerie výtvarného umění v Chebu – 25. 9. – 30. 11. 2008

Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě

kurátorka výstavy: Anna Sochorová

Slavnostní vernisáž ve čtvrtek 25. 9. 2009 v 19.30 hod. ve výstavních sálech II. patra zahájí představení divadla Buchty a loutky
Termín exotismus definuje slovník cizích slov jako zálibu v cizokrajnosti. Výstava výtvarného umění 20. století, které se touto zálibou inspirovalo, navazuje na projekt Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, který se v Galerii výtvarného umění v Chebu uskutečnil v roce 2004 – rovněž jako společný projekt s Českým muzeem výtvarných umění v Praze, Galerií výtvarného umění v Hodoníně a Východočeskou galerií v Pardubicích.
Myšlenka na uspořádání obou výstav vznikla na půdě Českého muzea výtvarných umění v Praze již před polovinou 90. let .
Podnítily ji tehdy aktuální tendence výtvarného umění, související s doznívajícími postmoderními návraty do minulosti, k mytologiím, k exotickým námětům, ale také k inspiracím tradiční lidovou kulturou. Tyto návraty vyvolaly potřebu zpětné reflexe celého mnohovrstevnatého proudu, který sehrál v dějinách českého výtvarného umění 20. století nezanedbatelnou roli. Inspirace exotikou, ať již z Dálného východu, blízkého Orientu, Afriky, Ruska či Austrálie a Oceánie souzněla v našem dějinném kontextu, na rozdíl od inspirace lidovou kulturou, která se odvolávala k domácím kořenům, s potřebou otevírání se světu, z nějž přicházely oživující inovace.

Exotismy měly v dějinách 20. století mnoho podob, které spoluurčovalo jejich sociálně a kulturně historické zázemí. Vynořovaly se v dobových vlnách. Na přelomu 19. a 20. století v době secese a symbolismu vykazovaly řadu rysů, charakteristických pro vytváření výtvarného stylu či životního slohu. Zasahovaly do sféry architektury, volného i užitého umění, do celého způsobu života, včetně způsobu odívání. Přestože v dalších vývojových etapách již nelze mluvit o tak komplexních jevech, lze v nich vystopovat řadu společných rysů, které nám dovolují přemýšlet nejen o silných individuálních gestech, ale také o výrazné dobové tendenci.

Expozice a katalog výstavy sledují fenomén exotismů na příkladech z oblasti volného a užitého umění a architektury od přelomu 19. a 20. století přes období expresionismu a kubismu, meziválečnou avantgardu a poválečnou modernu až po nástup postmoderny. Tento historicky nejmladší obrat není ještě zdaleka ukončen, projevuje se i nadále jako silný, životodárný proud. Vyrůstá z pevného kulturně společenského podhoubí, které se po příliš dlouhém období normalizační klauzury téměř nenasytně orientuje na „jinakost“ okolního i vzdáleného světa, jehož multikulturní charakter nemůže nereflektovat.

Diváci se na výstavě setkají nejen s obrazy, sochami, grafikami a kresbami, ale také s ukázkami užitkových předmětů ze skla a keramiky, s plakáty, šperky, ilustrovanými knihami, s architektonickými návrhy i fotografiemi realizací.

Na výstavě, jejíž tvář je proměnlivá podle prostorových podmínek všech zúčastněných galerií, jsou ze všech uvedených oblastí zastoupena mnohá známá i méně známá jména, z nichž uvádíme jen některá: Jan Letzel, Dušan Jurkovič, Emil Orlik, Alfons Mucha, Arnošt Hofbauer, František Bílek, Vojtěch Preissig, František Kupka, Josef Váchal, Otakar Nejedlý, Jaroslav Hněvkovský, Jaroslav Horejc, Antonin Raymond, Josef Čapek, Pavel Janák, Josef Gočár, Otto Gutfreund, Vlastislav Hofman, Minka Podhajská, Toyen, Alén Diviš, František Tichý, Jan Křížek, Zdeněk Plesník, Zdeněk Sklenář, Zdenek Seydl, Ida Vaculková, Stanislav Libenský, Robert Piesen, Jan Šafránek, Michal Gabriel, Jaroslav Róna, Kryštof Trubáček, Jan Hísek, Michal Cihlář, Barbora Šlapetová, Otto Placht či Martin Roubík.

Výstavu doprovází katalog s barevnými reprodukcemi, s odbornými texty PhDr. Aleny Potůčkové, Doc. PhDr. Aleny Křížové a Mgr. Ladislavy Horňákové (autorky výstavy) a Prof. PhDr. Josefa Kanderta, CSc., které sledují téma exotismů v širším evropském kontextu, ve světle cestovatelství a sběratelství a z pohledu jednotlivých disciplín. Dílčí kapitoly jsou tak zasvěceny volnému umění, užitému umění a architektuře.

Součástí výstavy je promítání dokumentárního filmu o cestách Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, který zapůjčilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Na přípravě expozice architektury se spolupodílela Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně.