Atletický osud rozfoukal tento tým na všechny možné strany a trenér Jacek Přibáň začal hledat jiné naděje. Ve skupině trenérky Keslové byly tři šikovné mladší žačky Markéta Petrikovičová, Nikola Desenská a Sára Janušková, a tak začala opět mravenčí trenérská práce. Nejdříve naučit děvčata pravidelně docházet na tréninky, ale s tím prakticky nebyl problém. Naučit je správně technicky běhat, trošku si hrábnout na dno svých sil a hlavně milovat atletiku!

A výsledky se postupně dostavovaly. Hlavně Sára Janušková začala medailově „řádit“ ve špičce západočeské atletiky, svými výkony překvapovala nejmladší z této trojice Markéta Petrikovičová a trošku ve stínu zůstávala Nikola Desenská. Ale už v loňském roce na Olympiádě mládeže v Olomouci se děvčata začala prosazovat na úrovni české špičky, a tak dostala šanci poprvé startovat na mistrovství České republiky žactva v Novém Městě nad Metují. Sára se dokonce dostala do finále na 300m a v rozběhu startovala i Markéta. A všechny tři startovaly ve štafetě 3x300m. Startovalo 24 (!) štafet a chebská děvčata skončila na skvělém pátém místě! A bylo jasné, že v roce 2012 už budou patřit mezi favoritky.

Celá příprava začala už v říjnu a na prvních halovým závodech byl vidět výrazný výkonnostní posun u všech třech a hlavně spolu s nimi začala trénovat i čtvrtá do hry Soňa Vejražková. Důležité bylo děvčata zrychlit, jejich osobní rekordy na 60m se pohybovaly od 8.30-8.60 sek. A to se začalo dařit. V začátku sezóny bylo dobré počasí, žádný sníh a mráz, a tak se dařilo hodně natrénovat a hlavně nebyly žádné zdravotní problémy. I na dalších závodech se děvčata zlepšovala a trenér s nimi začal mluvit o zisku medaile už na halovém šampionátu v Jablonci na 3x300m. První dvě štafety chebské sprinterky vyhrály a blížilo se halové mistrovství kraje, které bylo o tomto víkendu a kde mělo dojít k velkému souboji mezi Unionem a plzeňskou Škodovkou, která loni byla na mistrovství ČR druhá.

Chebské dívky ale zaběhly na předchozím závodě čas 2:11.20, což byl čas jen o setinu horší než měla loni mistrovská štafeta Jablonce, takže patřily v souboji mezi Škodovkou k favoritům.

O slavné atletické sobotě pro chebský Union jsme už psali, ale nyní si projděme závod z pohledu trenéra Jacka Přibáně. „Děvčata začala skvěle dvě nejrychlejší starší žákyně v kraji na 60m trénují v Chebu Sára (8.14) a Markéta (8.18). Ve finále běžela i šestá Nikola (8.39), 150 vyhrála Sára (19.97) a zlatou medaili za 300m získala Markéta (43.39) a bronzovou Nikola (44.18). Úplně posledním, velmi očekávaným vrcholem závodu byla štafeta. Trenér Škodovky už dopředu vzdával hold chebským děvčatům, za jejich zlepšení v předchozích disciplínách a viděl to jasně dneska na vás nemáme. Těsně před závodem si děvčata s trenérem podala ruce a šlo se na to. O svých úkolech ve štafetě mají dávno jasno. Markéta, která štafetu, rozbíhá, musí začít hodně ostře, Nikola, která běží druhý úsek, nesmí dát ani metr zadarmo a připravit finiš pro Sáru, která nám to prostě musí vyhrát. Start, a pak se děly věci! Markéta vyběhla skvěle (trošku zlobí trenéra, někdy svými absencemi na tréninku a to všichni víme, že je na hokeji v K. Varech, protože je velkou fanynkou a chlubí se, že má doma už podepsané od hokejistů, co se podepsat dá). Markéta srovnala hendikep před ní běžící plzeňské atletky a už by se mělo sbíhat k mantinelu, která štafeta tam bude dřív, má vyhráno. Hala řve, není slyšet vlastního slova. A pak se to stalo….

Plzeňačka seběhla o něco dříve a Markétu, které již byla před ní, nechtěně srazila na zem. Markéta upadla (stejně jako dívka za ní) a upustila kolík. Ten pád nevypadal vůbec dobře. Další dvě štafety šly pochopitelně před ně, ale najednou se stalo něco, s čím už nikdo nepočítal. Markéta se zvedl, vzala kolík z dráhy a znovu vyrazila. To samé i atletka Plzně. Markéta měla sice levou ruku nějak divně zkroucenou, ale běžela a běžela rychle. Předala Nikole, kterou trenér ještě tak rychle běžet neviděl (běžela jsem za Martinu), Nikola dorazila snad 10m náskok štafet před ní a bylo jasné, že Sára už to nepustí a opravdu Sára doběhla jako první. Ale to už všichni byli kolem bolestí plačící Markéty, která měla zlomenou ruku. Za svůj život už jsem viděl velkou spoustu nádherných závodů, skvělých soubojů, ale zvednout se země, vzít do ruky kolík a běžet 100m se zlomenou rukou, tak to ani náhodou. Pomohl doktor závodu, přijela sanitka a odvezla Markétu do nemocnice v Motole a tady musím poděkovat manželům Januškovým za obětavost, kteří pak přivezli Markétu zpátky do Chebu. Jako trenér jsem hodně pyšný na svoje holky a myslím, že i později v životě se vůbec neztratí.“

Bohužel nedělní rozhodnutí z chebské nemocnice nedává Markétě šanci bojovat začátkem března na mistrovství ČR (ve štafetě ji zastoupí Soňa Vejražková), ale Markéta pojede s nimi a holkám bude fandit. A v létě určitě do Chebu medaili přivezeme!

(jak)