Vyhrát pět titulů v řadě, to se hned tak nějakému týmu nepodaří. Nohejbalisté SKN Skalná se tímto úspěchem mohou pochlubit. Šéf skalenského týmu nohejbalistů Pavel Weinfurter proto zářil po skončení uplynulého ročníku spokojeností.

Spousta šéfů oddílů by vám mohlo závidět. Radost z pátého titulu se nedá hned tak skrýt. Jaké jsou vaše pocity po ukončení sezony?
„Jsem určitě hodně spokojený. Byl jsem spolu s trenérem Karlem Ulmonem u všech pěti titulů. Je to hodně potěšující fakt.“

Říká se, že vždycky je těžší titul obhájit. Jak tomu bylo v té letošní sezoně?
„Titul se obhajuje stále obtížněji. Ten letošní ročník byl asi nejtěžší ze všech. Úroveň nohejbalu na okrese se zvedá a myslím si, že v těch nastávajících ročnících to budeme mít stále těžší a těžší. Souboje na čele tabulky budou podle mého názoru vyrovnanější, než tomu bylo doposud.“

Podle čeho soudíte?
„Dělali jsme průzkum mezi nohejbalovými mužstvy okresu a vzešel návrh, aby se soutěž rozdělila na dvě části – A a B, podle umístění v letošní sezoně. V každé z nich by se hrálo čtyřkolově, takže by se silné týmy utkaly čtyřikrát. Znamenalo by to, že ani jedno či dvě prohraná utkání by nemusela nic znamenat. Určitě by tak soutěž nabrala na zajímavosti a vyrovnanosti.“

Nedílnou zásluhu na pátém titulu má také trenér Karel Ulmon, který se podílel na úspěchu jako trenér, ale stejně tak i jako hráč.
„Samozřejmě, bez trenéra Ulmona si nedokážeme chod mužstva představit. I když už je trochu v letech a často působí jako morous, jeho trenérské a hráčské zkušenosti jsou k nezaplacení. Počítáme s ním i v dalším ročníku a doufáme, že budeme na konci soutěže opět společně slavit úspěchy.“

Kdybyste měl vybrat tahouna mužstva v uplynulém úspěšném ročníku, koho byste zvolil?
„Za tahouna mančaftu bych označil Václava Matějku. Vyzrál jak po psychické, tak i herní stránce. Například v zápase s mužstvem Lubů, který měl určitě krajské parametry, hrál za mužstvo, podporoval ho a jak ve dvojkách, tak i ve trojkách odehrál výborný zápas. Stejně tak i v krajském finále, kde jsme hráli s Vřesovou, patřil k nejlepším.“

Jaké z ostatních mužstev okresního přeboru vás svými výkony potěšil, překvapil?
„Například béčko Aše. To jsou kluci, že když jim to sedne, dá s e s nimi hrát kvalitní nohejbal. Pak určitě PSK 96 Cheb A pod vedením zkušeného Bohuslava Krůty, které bude patřit v nastávajícím ročníku mezi favority soutěže. Pokud si udrží své hráče Luby, tak budou patřit také k mužstvům horní části tabulky.“

Byl by někdo, komu byste chtěl kromě hráčů a trenéra poděkovat?
Tak určitě Městu Skalná, které nám vychází vstříc, stejně tak i dalším partnerům, bez kterých by chod mužstva nebyl možný. Vyzdvihnout bych chtěl také rodinu Vokounových ze Skalné, která zajišťovala po celou dobu soutěže občerstvení, a to jak při zápasech, tak i při trénincích. Dokonce i na hřištích soupeřů na svůj mančaft nezapomínala. Dovezla chlebíčky, koláče, kávu. Vokounovi se o nás starali prostě fantasticky.“

Sezona skončila. Před vámi je v příštím roce další. S jakými cíli do ní budete vstupovat?
„Byli bychom alibisty, kdybychom tvrdili, že netoužíme vyhrát šestý titul v řadě, ale jak už jsem na začátku naznačil, obhajovat první místo bude stále těžší. Soutěž disponuje hráči, kteří mají zkušenosti s druhou ligou, řada mužstev se bude chtít v duelu s námi vytáhnout, vypnout se k maximálnímu výkonu. Pro tým, který musí, je to pak vždycky obtížnější. Navíc, jestli se prosadí rozdělení soutěže na dvě skupiny, bude se hrát čtyřkolově, bude všechno otevřené do posledního zápasu.“

Uspět budete chtít určitě i na přeborech dvojek a trojek.
„Budeme chtít zopakovat letošní úspěch. Vždyť jsme dvojky vyhráli, další tým skončil druhý. Ve trojkách jsme měli vetší ambice než třetí místo, ale chybí nám blokař, o jehož výkony ve trojkách bychom se mohli opřít, jakým je například Josef Vážný z Mariánských Lázní nebo Bohuslav Krůta z PSK 96 Cheb B. Na tom musíme ještě zapracovat.“