Desítkám stížností nyní čelí karlovarský magistrát. Lidé po vedení města požadují, aby zabránilo výstavbě nové muslimské modlitebny v Karlových Varech. Ta má vzniknout v bývalých garážích hasičů ze strany ulice I. P. Pavlova.

„Je to tak. Protesty už jsme obdrželi. Město ale nemá žádný zákonný důvod to zakázat," uvedl Jan Kopál, mluvčí magistrátu. Stanovisko města zdůvodnil tím, že se nejedná o novou výstavbu, ale přestavbu stávajících prostor. A to na školicí středisko.

To, že se zde muslimové budou modlit, ale potvrdil pan Abbas z Kolové u Karlových Varů, kde sice mešitu muslimům obec nepovolila, na webových stránkách Mešity a modlitebny je toto středisko pro muslimy oficiálně nazvané mešita Al Medina.

„My zákon o menšinách respektujeme a neporušujeme jej. Vždyť máme právo se modlit," doplnil Abbas. Předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi, který už dříve pro MF Dnes vybudování modlitebny také potvrdil, se včera Deníku neozval. Podle něj muslimům stačí místo, kde se lze umýt, pomodlit, položit červené koberce a mít učebnu. Muslimové, kteří si v Karlových Varech založili svou obec, měli kromě azylu v Kolové k dispozici také pronajaté prostory pro modlitebnu v Thermalu. Kvůli rekonstrukci hotelu je ale zrušena.

Problém muslimské modlitebny nadále eskaluje. Lidé, kteří ji odmítají, se nyní obracejí na městské zastupitele. Za poslední týden jich podle zastupitele Jiřího Kotka (ALTERNATIVA) bylo deset.

„Domnívám se, že toto téma je velmi citlivé a velmi zásadní. Láme se na něm problém soužití světových kultur a náboženství, míru a terorismu! Dnešní, zdánlivě provinční problém s modlitebnou v nebytovém prostoru pokládám za daleko širší a zásadnější," uvedl zastupitel. A dodal, že právě proto problém s modlitebnou v Karlových Varech není možné vnímat pouze v kleci předpisů stavebního úřadu. „Expanze islámu včetně jeho negativních rysů do okolních zemí, ale i do Česka musí u každého odpovědného politika, byť jen komunálního zastupitele, vyvolat strach, který ho musí donutit hledat sebeobranné mechanismy pro vlastní obyvatele. Proto pokládám za zcela legitimní spontánní občanskou vlnu odporu proti modlitebně. Podotýkám, že nejsem zatížen netolerancí k žádné kultuře, ani muslimské, proto mé vymezení není xenofobním populismem, ale snahou otevřít veřejnou debatu a hledat řešení," zdůraznil Jiří Kotek.

S jeho vyjádřením ale nesouhlasí politolog Dominik Jandl. „Přijde mi, že celá věc kolem modlitebny jsou zbytečně vyvolané vášně a že mnohá vyjádření odpůrců modlitebny zavánějí nevhodným zjednodušováním, neinformovaností, až xenofobií," uvedl. A dodal: „Listina základních práv a svobod, jež je součástí české ústavy, jasně říká: ´Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.´ Domnívám se, že vlna odporu proti modlitebně je do velké míry zapříčiněna strachem z neznámého. Proto bych zřízení modlitebny uvítal a byl bych rád, kdyby pořádala různé akce a pomohla bořit předsudky. Příkladem takového úspěšného projektu je například mešita v německém Duisburgu, která byla otevřena za podpory města vedeného křesťanskými demokraty."