Takřka za kalamitu lze označit rozrůstání bolševníku velkolepého na Chebsku. Ačkoli jeho likvidaci vlastníkům pozemků už několik let nařizuje zákon, agresivní rostlina si na západě Čech podmaňuje stále větší území.
Nejhorší situace je zřejmě na Mariánskolázeňsku. Odsud, ze zahrad kynžvartského zámku knížete Metternicha, se bolševník rozšířil a tady také našel ideální podmínky k rozmnožování. Pláně nad Mariánskými Lázněmi, kde po druhé světové válce armáda rozstřílela vystěhované německé vesnice, jsou pro bolševník přímo ideálním prostředím.

Právě tady je ale jeho ničení velmi problematické. Rostliny s oblibou rostou na rozpadlých sutinách domů. „Jenže tam nevjde žádná technika, možná jedině tank. Postřik použít nemůžeme, protože celé Prameny leží na minerálce. Bojíme se, že bychom otrávili zdroje,“ řekl starosta Pramenů na Mariánskolázeňsku Václav Brenner. „Pokud by někdo šel na bolševník s kosou, musí být vybavený neprodyšným oděvem a maskou. Dokážete si představit, jak dlouho se asi dá v takových podmínkách pracovat.“

Pramenští ročně vynaloží na likvidaci rostliny šedesát tisíc korun. Pro obec s necelými dvěma stovkami obyvatel to je astronomická suma. „Jeďte se ale podívat po silnici dál a něco uvidíte. To nejsou rostliny, to jsou stromy. A jsou toho tu celé plantáže,“ doplnil starosta.
Podobnou situaci řeší všechny okolní obce. Například Mariánskolázeňským zásahy proti bolševníku ročně odčerpají z pokladny sto dvacet tisíc korun.
„Na některých místech můžeme bolševník hubit postřikem, ale jen do té doby, dokud nedoroste do výšky šedesát centimetrů. Pak už nezbyde, než poslat techniku a sekat,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Mariánských Lázních Jan Němický.

Rostlinu přivezl z Kavkazu na svůj zámek v Kynžvartu kníže Metternich. Bolševník se ale v našich podmínkách chová velmi agresivně. Ačkoli ve své vlasti zdaleka nedosahuje obřích rozměrů, u nás se mu daří tak, že dorůstá i trojnásobku výšky běžné ve své domovině. Svými listy stíní půdu, a tak vytlačuje původní rostlinné druhy. Podél vodních toků vytváří souvislý porost. Zvířata pak nemají přístup k vodě. Navíc je velmi nebezpečný. Jeho šťávy totiž obsahují složku, která v kombinaci se slunečním zářením působí na pokožku jako bojová látka yperit. O tom, jak neprozřetelné je se k bolševníku jenom přiblížit, svědčí slova Jana Horkého z Chebu: „Posekal jsem pár rostlin za chalupou. Do rána mi na nohách naskákaly rudé puchýře.“
Starostové obcí z oblastí, kde je bolševník opravdovou metlou, se shodují v tom, že stát by měl s likvidací pomoci. „Dřív jsme dostávali dotace, teď nás v tom stát nechal samotné,“ postěžoval si starosta Brenner.