V noci z 20. na 21. srpna 1968 ve 23 hodin násilím, nezvaně překročila československé hranice vojska pěti socialistických států: Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Německé demokratické republiky. V čele těchto států byli tito pánové: Sovětský svaz – Brežněv, Polsko – Gomulka, Bulharsko – Živkov, Maďarsko – Kadár, Německá demokratická republika – Ulbricht.

Agresorů bylo 600 tisíc, to je třikrát více vojáků, nežli měla celá Československá lidová armáda. Naši zemi okupovalo 6 300 tanků, 800 letadel a 5000 děl a minometů. Při okupaci padlo 150 československých občanů a několik set jich bylo zraněno.
Naše armáda se sporadicky bránila, ale na rozkaz ministra obrany generála Dzůra pak kapitulovala. Armáda našeho malého státu se vzdala už v březnu 1939 před Hitlerem a znovu v srpnu 1968 před Brežněvem.

Historie musí sama posoudit, zda v obou případech bylo správné přenechat nepříteli vlast bez boje. Jako voják to nemohu objektivně posoudit.
Těchto pět států právně porušilo takzvanou Varšavskou smlouvu uzavřenou v roce 1955. V jejím 4. paragrafu se uvádí, že mohou všechny socialistické státy přijít na pomoc jednomu z nich za podmínky pozvání ústavních představitelů. To znamená generála Ludvíka Svobody, prezidenta Československa, Smrkovského, předsedy parlamentu, Černíka, předsedy vlády a hlavního představitele Alexandra Dubčeka, prvního tajemníka komunistické strany Československa. Ten sice vystudoval v Moskvě, ale přesto byl proti okupaci.

Naši ústavní představitelé agresory nepozvali, a proto sama historie, i když až po revoluci v roce 1989, prokázala, že srpen 1968 byla agrese a okupace. Po odchodu agresorů a okupantů, poslední byl Sovětský svaz až v roce 1991, sami tento fakt uznali a omluvili se.
Naše hlavní představitele okupanté ještě v srpnu 1968 zatkli a v čele s Dubečkem je odvezli do Sovětského svazu, kde museli nedobrovolně a nuceně podepsat dohodu o okupaci Československa.

Byl to právě Brežněv, který kladl podmínky a prohlásil: „Já mám čas a vy to stejně třeba do Vánoc podepíšete.“ Dohoda zněla: Dočasný pobyt sovětských vojsk v československu bez udání termínu odchodu. Nové vedení s Husákem v roce 1969 tuto dohodu ještě jednou podepsalo.
Tato dohoda opravňovala sovětská vojska pobývat na našem území. Vedení sovětských vojsk a její generalita sídlila v okrese Nymburk, v obci Milovice. Maršál Brežněv, ortodoxní komunista, nazval okupaci bratrskou internacionální pomocí a nikdy obsazení neuznal jako okupaci. Zemřel v roce 1982.


Plk. František Svatuška
Signatář Charty 77, Cheb
Člen ÚzR - VSR