Zákaz pití alkoholu platí od 1. července v centru města. Většina Chebanů tento zákaz vítá, na jeho dodržování se však dívá skepticky. Bezdomovci podle nich nebudou mít na pokuty.

„Stalo se mi, že opilí bezdomovci obtěžovali mě i mé děti,“ postěžovala si Martina Kubincová. „Se zákazem tedy pochopitelně souhlasím. Myslím si ale, že v praxi fungovat nebude,“ dodala.

Toho se obává poměrně velká část obyvatel. Aby tato vyhláška opravdu platila, musí se striktně kontrolovat její dodržování a trestat její porušování.
„Zhruba měsíc se budeme snažit lidem, kteří novou městskou vyhlášku poruší, domluvit,“ vysvětlil zamýšlený postup šéf chebských strážníků Jiří Šmolík. „Pak začneme přestupky proti vyhlášce přísně trestat, to znamená dávat blokové pokuty. V případě hrubého porušení budeme tyto případy postupovat ke správnímu řízení,“ potvrdil Šmolík.“

Strážníci mohou danou osobu vykázat z místa přestupku nebo jí zabavit alkohol. V takovém případě pak přestupce čeká správní řízení. Zatím ale strážníci neví, kde budou zabavený alkohol skladovat.

Na novou vyhlášku nejvíce žehrají bezdomovci, na které si obyvatelé i návštěvníci města často stěžují.
Josef, 56letý bezdomovec, s novou vyhláškou příliš nesouhlasí. „Když nás vykážou z nádraží, tak půjdeme na náměstí. Z náměstí nás taky vyhodí, takže si mám sednout do parku a koukat jen tak bez ničeho na strom?“ rozvažoval.

„Když zajdu do hospody, tam se opiju a pak budu útočit na lidi na náměstí, bude v tom rozdíl? Proč nezakážou alkohol teda všude?“ ptal se.
Jeho kolega Jiří, který seděl o kousek dál, k tomu uvedl: „Jsem rád, že si můžu vypít svoje pivo a sníst si jeden rohlík.“ Vyhláška se mu nezdá nespravedlivá, zastává ale názor, že by se přestupky měly vyšetřovat individuálně.

„Já chci mít klid, chci si dát jedno pivo a nikoho nevyrušovat.“ Zároveň si však uvědomuje, že existují lidé, kteří se v podnapilosti chovají dost agresivně.
„Tyhle věci se mají zkoumat případ od případu.“ Přístup městských strážníků se jim nelíbí. „Opilému Němcovi, který dělá nepořádek na náměstí, nic neřeknou. My si otevřeme jedno pivo, sedíme v klidu a hned nás ženou pryč.“

Přestupek německých turistů, kteří popíjeli přímo na schodech chebské radnice strážníci řešili domluvou.

Josef a Jiří by si přáli novou ubytovnu. „Kdyby radnice rozhodla o nové ubytovně, docela by nám to pomohlo,“ shodli se.
V Chebu už ale jedna noclehárna funguje. K té se místní bezdomovci raději nepřibližují. Základní podmínkou pro přenocování je totiž střízlivost.
„Bez alkoholu už nedokážu existovat, utlumí mě a nemusím alespoň myslet na to, co se stane v noci, jestli mě někdo přepadne, zbije, nebo jestli seženu vůbec něco k jídlu,“ prohlásil bezdomovec Jiří.

„Prohibici podporuji. Není to ale největší chebský problém. Je jich tu daleko víc,“ řekl student Ondřej David.
„Spíše než pohled na opilé bezdomovce, mi přijde nechutný pohled na nevzhledné prostitutky, které postávají dennodenně u silnice. Rozčiluje mě i chování některých majitelů psů. Kolik z nich po svých miláčcích skutečně uklízí, nebo kolik z nich venčí své psy na vodítku?“ ptal se.

Nová vyhláška zakazuje konzumaci zejména v historickém centru, na pěší zóně, u nádraží na náměstí Dr. Milady Horákové a na území krajinné výstavy, oblíbená „pijácká“ zákoutí místních. Výjimku tvoří restaurační zahrádky, stánkový prodej na veřejných akcích, či konzumace alkoholu na veřejných, předem ohlášených, akcích.

V Chebu už před několika lety podobná vyhláška platila, tu ale zrušil Ústavní soud. V současné době však stát ponechává obcím v tomto směru určitou volnost.
Od nové, přepracované vyhlášky radnice čeká, že přispěje k zajištění klidu a bezpečí.

(Ludvík Eger, Petr Przeczek)