VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Protesty už skončily

Cheb - Podpisová akce na vyhlášení místního referenda už skončila

18.11.2008
SDÍLEJ:

Ukládání prvních ostatků německých vojáků na hřbitově v ChebuFoto: DENÍK/ Petr Przeczek

Po měsících ba i letech dohadů a protestů začalo v Chebu na hřbitově ukládání ostatků německých vojáků, kteří zemřeli za 2. světové války na území České republiky.

Celkem zde má být do konce letošního roku uloženo na pět a půl tisíce ostatků. Jména většiny padlých německých vojáků už nikdo nezná.
Proti jejich uložení na chebském hřbitově protestovala řada lidí. Odpůrci z řad Klubu českého pohraničí dokonce připravili podpisovou akci za vyhlášení místního referenda o hřbitovu.

„Celkem jsme shromáždili 1862 podpisů pod požadavek vyhlášení místního referenda. Vzhledem k tomu, že potřebný počet podpisů stanovený zákonem nebyl naplněn, ukončil přípravný výbor podpisovou akci a nebude dále ve sbírání podpisů pokračovat,“ uvedl člen přípravného výboru Petr Novák.

O německém hřbitově v Chebu se jednalo už na začátku devadesátých let. Tehdy tento záměr zastupitelé neschválili. Německý hřbitov pak vznikl v nedalekých Mariánských Lázních. Tam za poslední roky ani nezaznamenali nějaké problémy spojené s uložením německých vojáků.
Po dokončení na jaře příštího roku se má chebský německý vojenský hřbitov stát po Brnu druhým největším v republice. Jeho uspořádání bude podobné jako u ostatních vojenských hřbitovů v Česku.

Německý válečný hřbitov v Chebu –informace známé i neznámé,čerpané převážně z internetových stránek a vlastních poznatků – jak to vidím já.

Kde se vzaly ostatky něm. vojáků z 2.s.v. 62 let po jejím skončení ?
Německo jako jedna z mála zemí v Evropě pečuje o válečné hroby ne obvyklou formou ministerstvem obrany, ale pomocí Lidového spolku péče o válečné hroby se sídlem v Kasselu. Tento spolek byl založen v roce 1920 a v současné době pečuje o německé válečné hroby v 53 zemích na 3200 místech. Po změně politických poměrů po roce 1989 začal obnovovat nebo zakládat německé válečné hřbitovy zejména ve východní části Evropy. Vzhledem k dlouhodobé absenci v těchto oblastech byly nároky na finanční krytí potřeb spolku značné, takže spolek, který hospodaří s fin. prostředky poskytnutými německou vládou, sbírkami nebo sponzorskými dary nedosahoval požadované výše. Tím se protahovala jednání o zřízení těchto hřbitovů i v naší republice. Nelze se ani divit postojům místních obyvatel ke zřizování těchto hřbitovů vzhledem k podstatně drsnějšímu vedení války Německem na východní frontě i zacházením se zajatci z této části fronty. Proto i některá města u nás nevyhověla žádosti o zřízení německého vojenského hřbitova na začátku devadesátých let minulého století. Mezi ně patřil i Cheb, kde sociální demokracie v koalici s ODS při jednáních v roce 1993 – 95 podpořila vznik tohoto hřbitova v Chebu s podmínkou vybudování hřbitova nejenom pro vojáky německé armády. Na tuto podmínku německá strana nepřistoupila a tak se jednání o zřízení hřbitova na čas přesunula jinam. Až do roku 2002 jsou obnovovány německé vojenské hřbitovy zakládané dříve jako lazaretní s počtem uložených ostatků ( Brno 7595, Jihlava 288, Karlovy Vary 2100, Mar. Lázně 2572, Olomouc 800, Pacov 284, Plzenˇ584 hrobů, Rakovník 36, Opava 800, Valašské Meziříčí 3051). Aby jednání s německou stranou po vstupu naší republiky do Unie nebyla striktně zamítavá, uchylovala se města ke stanovení požadavků finanční spoluúčasti německé strany na revitalizacích městských hřbitovů , případně na nedořešených vlastnických vztazích k pozemkům nutným pro rozšíření hřbitovů. Na těch ztroskotalo i jednání Spolku s městy Brno, Praha 10-Strašnice i Hlučín v souvislosti s uložením cca 4000 ostatků nechvalně převážených od roku 2001 po republice. Otázka, kde se ty ostatky vzaly je vcelku jednoduchá. Pro exhumaci těchto ostatků a jejich soustřeďování k následnému uložení na německých vojenských hřbitovech dle vžitých německých zásad a provedení (jeden kříž pro 8 ostatků společně se základními údaji v jednom hrobovém místě) byla Spolkem vybrána firma PARGENT spol.s r.o. ( jednatel B. Martinic z Prahy), která od roku 1991 do zániku v roce 2007 vyhledávala tyto hroby na hřbitovech roztroušených po celé republice , případně hrobů založených mimo objekty hřbitovů nebo hrobů nalezených při stavebních pracích.V tomto směru se neslo i prohlášení pracovníka Vojenského historického ústavu p. Jakla, který říká, že Němci nepovažují za pietní uložení ostatků hromadný často neoznačený hrob a proto provádí exhumace.Pozn. bohužel i to je úděl poražených.Na některých internetových stránkách se dokonce objevuje názor že velká většina z těchto vojákůˇ( z počtu 90 000 na území ČR) byla zavražděna po konci války Většinou pouze se souhlasem vlastníků pozemků a bez dohledu Ministerstva obrany prováděla tyto exhumace a následnou identifikaci ostatků ve spolupráci s archivem Wehrmachtu v Berlíně. Kosterní ostatky zůstaly uložené v papírových rakvičkách a nalezené drobné předměty včetně osobních známek byly odeslány do Německa. Proto se i stalo že najednou nebylo kam uložit exhumované ostatky . Spolek zaplatil Pargentu za exhumaci, ale díky neúspěšným jednáním s městy a vlastní finanční situaci toleroval uložení těchto ostatků firmou v továrních objektech v Ústí nad Labem. Když se to dozvěděla radnice v Ústí vznikl kolem tohoto problému novinářský šum a o ostatky se začala zajímat ministerstva zahraničí obou států. Nakonec byla dojednána dohoda mezi ministerstvy o uložení ostatků v bunkru ve vojenském prostoru Brdy(převoz ostatků financovalo min. obrany) s podmínkou, že zde budou uloženy nejpozději do konce roku 2008. Německá strana trvala na pohřbení na důstojném místě v naší republice. Většina z těchto ostatků pochází z hromadných hrobů exhumovaných na hřbitovech v Praze Ďáblicích a Motole. Díky německé pedantnosti při pohřbívání vlastních vojáků (vkládání poloviny osobní známky do úst mrtvého) bylo možno identifikovat zhruba 70 % ostatků. Jako příčina úmrtí je většinou stanoveno úmrtí v důsledku zranění na různých frontách při dopravě do lazaretů v protektorátu nebo Německu. Vina v tomto případě není jen na straně Spolku ale i ministerstva obrany, které se pravděpodobně o aktivity prováděné firmou PARGENT vůbec nezajímalo.
Německý vojenský hřbitov padlých ve 2. s.v. na území ČR – pieta nebo dobrý obchod ?
Proto se Spolek obrací po neúspěšných jednáních v dalších městech opětovně na město Cheb se žádostí o umístění těchto ostatků na chebském hřbitově. Vzhledem ke změnám ve vedení radnice, ke kterým došlo v roce 2006, má Spolek větší šanci uspět s tímto požadavkem. Jednání probíhající s vedením města od konce roku 2006 nejsou nikde prezentována a první zmínka o oslovení města německou stranou se objevuje až v dubnu 2007 s tím, že město bylo v tomto směru osloveno Spolkem. Na květnovém zasedání zastupitelstva vyzývá Klub českého pohraničí otevřeným dopisem všechny zastupitele , aby zřízení německého vojenského hřbitova odmítli. Neprochází ani návrh poslance za KSČM Hojdy na vyhlášení místního referenda na zasedání v srpnu 2007 . Radnice je si vědoma zamítavého postoje části obyvatel města Chebu k tomuto problému a proto s dalšími výsledky jednání neseznamuje veřejnost. Přesto jedná s německou stranou o změně podmínek, které původně navrhla. Původní návrh na požadavek úhrady 500 000 Euro za pronájem části hřbitova pro zřízení německého vojenského hřbitova na dobu 25 let mění po upozornění strany SRN, že porušuje znění novelizovaného pohřebního zákona na požadavek částky cca 24 mil. Kč na vybudování cest napojujících se na stávající parkoviště a hřbitov v částce 2 250 000 Kč, finanční krytí rekonstrukce starých německých hrobek cca 5 200 000 Kč, úhrady podílu nákladů na rozšíření kaple cca 3 00 000 Kč a příspěvek zájemce (Spolku) na revitalizaci chebského hřbitova cca 14 200 000 Kč (oplocení celého areálu, odvodnění, cesty, dešť.kanalizace, osvětlení, vodovod, parkové úpravy apod.). Po dalším jednání s německou stranou ve smyslu uvedených podmínek je na jednání zastupitelstva v programu jednání pod č. 245/2007 Informace o jednání - zřízení vojenského hřbitova v Chebu dne 15.11.2007 seznámena koalice tvořená ODS, KDU-ČSL , SZ a nezávislou Volbou pro město a opozice tvořená ČSSD a KSČM. S dohodnutými podmínkami a bez dalšího rozboru je provedeno hlasování o přijetí záměru zřídit vojenský hřbitov za stanovených finančních podmínek .Zřejmě zapůsobil i argument,“Když to nepřijmeme, přijdeme o peníze které Němci slibují, a dostane je někdo jiný“. Slůvko „německý“ a „pro všechny“ se ze zápisu pravděpodobně vytratilo a proto může být tento záměr v současné době prezentován různě. Podle předpokladu radnice v počátku počítala s tím, že navýšením finančního požadavku Spolek ustoupí od svého záměru zřídit v Chebu vojenský hřbitov. Po zapojení se ministerstev zahraničí do řešení problému a získání peněz se chebská radnice dostala ve vyjednávání do stadia, kdy již nebylo návratu. Proto udělala vše pro to, aby byl tento záměr schválen. Tento záměr byl schválen 18 zastupiteli proti 12 opozičním. Důvod je vcelku jednoduchý. ODS hlasovala z povinnosti a v zájmu vlády, KDU-ČSL snad skutečně se zájmem o klid duše, Zelení pro úpravu zanedbané části hřbitova a Volba pro město si nemůže nechat ujít zakázky pro firmy ve městě. Zakázky kolem 40 mil. Kč nejsou ve městě každý den. Dne 27.1.2008 upozorňují noviny Bild am Sonntag, že česká strana požaduje za uložení ostatků v Chebu neúměrnou částku. O těchto podmínkách pokračují následné rozhovory a do jednání Spolku s městem vstupují v únoru opětovně ministerstva zahraničí , kdy náš ministr oznamuje, že německý spolek získal za podpory německé vlády požadovanou sumu, a že je možné připravit závěrečnou smlouvu. Návrh smlouvy byl projednán 5.3.2008 a koncem března byla česká verze doručena do SRN. Dne 16.4.2008 v Radničních listech poprvé radnice uveřejňuje ve svém stanovisku jaký bude charakter německého vojenského hřbitova a jakou bude mít rozlohu. Zároveň zdůrazňuje, že za to bude upraven celou částkou 24,6 mil.Kč civilní hřbitov. Přitom opomíjí , že ona částka bude sloužit jak pro civilní část městského hřbitova , tak i pro vojenský hřbitov. Snad jen ta rozšířená kaple bude více využita a hrobky budou stejně časem vráceny dědicům původních majitelů. Jiné využití totiž nemají. Pro finanční otázky radnice hřbitov rozděluje na civilní a vojenský, pro podmínku „společně pro všechny“ hřbitov spojuje v jeden. Pro klid duše ustupují hodnocení dobrého obchodu „ něco za něco“ do pozice „příspěvek sjednocené Evropě“ až po „soucit s lidskými ostatky“ při podpisu smlouvy.
Proto se Klub českého pohraničí rozhodl zřídit přípravný výbor pro vyhlášení místního referenda k otázce zřízení německého vojenského hřbitova v Chebu a od poloviny dubna shromažďuje potřebný počet podpisů. Na jednání zastupitelstva 24.4.08 byla tato otázka znovu otevřena a na dotaz opozičního zastupitele co je obsahem smlouvy a jaký bude další postup města, sdělil pan starosta, že ve smlouvě je všechno co tam má být a další projednávání ani schvalování již nebude, protože zastupitelé vše schválili přijetím záměru. Rada města složená se zástupců koalice v čele s ODS zřejmě usoudila, že bezplatné propůjčení plochy na městském hřbitově na neurčito si vůbec nezaslouží, aby se tím zabývalo zastupitelstvo města.Onen spěch se kterým město narychlo zajišťuje podepsání smlouvy a rychlé vyklizení staré části hřbitova je jistě dáno i tlakem vlády s ohledem na vypršení mezivládní dohody o uložení ostatků do konce letošního roku Moje otázky předané s jednodenním předstihem do jednání zastupitelstva písemně zůstaly nezodpovězeny s tím , že odpovědi budou předány rovněž písemně včetně časového harmonogramu dalšího projednávání. V tomto případě pan starosta skutečně splnil svůj slib daný na jednání zastupitelstva. Na webu spolku www.volksbund.de se v souvislosti s jednáním s Chebem objevuje informace, že v případě že bude shromážděno 2300 podpisů, podpis smlouvy se oddálí. To nemůže pan starosta v žádném případě potřebovat.
Odpověď pro mne byla zpracována třicátý den a doručena poštou dne 26.5.2008 v den podpisu smlouvy. Odpověď starosty vz. jsem zveřejnil na webu města v rámci diskuze.
Při krátkém rozhovoru v průběhu zasedání 24.4. mi pan starosta nastínil, že je odpůrcem vyhlášení místního referenda protože nevěří, že lidé k volbám přijdou a budou to zbytečně vyhozené peníze. Osobně ale nebude činit žádné potíže průběhu referenda v případě ,že získáme patřičný počet podpisů. Na upozornění, že již jednou bylo vybudování hřbitova odmítnuto odpověděl, že si musíme uvědomit, že žijeme v jiném století a v tom minulém byli u moci na radnici jiné strany. Osobně považuje naši snahu vyhlásit místní referendum za hanbu pro město, stranu? a stát.
V diskuzním fóru města je řada otázek a odpovědí navazující na již podepsanou smlouvu. Například, že zastupitelé se budou mít možnost seznámit se s podepsanou smlouvou až po souhlasu druhé strany. Smlouva, že je uzavřená na neurčito bez možnosti výpovědi jedné ze stran. Případné stanovisko přípravného výboru pro referendum zveřejní Radniční listy jako placenou inzerci za výhodnou cenu (za ¼ stránky částka 3 213,- Kč). Vojenský hřbitov bude vybudován pouze pro vojáky německé armády a pouze tato část bude financována z prostředků zřizovatele. Úprava dalších hrobů označených jako válečně v zadní části hřbitova bude upravena později na náklady města stejně jako vojenský hřbitov v Podhradě. Nikde ale není zmínka o tom, že navrhované úpravy válečného hřbitova zasáhnou i do již částečně upravené části hřbitova(odlesnění) provedené na náklady města v předchozích letech. Že podle studie bude na vojenském hřbitově celkem 1227 hrobových míst s kříži pro cca až 9800 ostatků doplňovaných po dalších exhumacích. Počtem uložených ostatků bude největším německým vojenským hřbitovem v České republice.
Proto schází už jen poslední otázka : Mohou vlastně občané, kromě vhození volebního lístku do urny do dění ve městě nějakým způsobem mluvit? Je občan, který chce vojenský hřbitov na základě rozhodnutí referenda skutečně tím, podle mínění pana starosty, zblblým odpůrcem voj. hřbitova?

Člen přípravného výboru
Ing. Petr Novák

Přípravný výbor
pro vyhlášení místního referenda


Starosta MUDr. J.Svoboda,
zastupitelé
města Cheb


Věc: oznámení

Přípravný výbor pro vyhlášení místního referenda k otázce zřízení německého vojenského hřbitova v Chebu v e stanoveném termínu(k 1.9.2008) provedl sčítání podpisů na podpisových arších pod evidenčními čísly 1 – 100. Celkem bylo shromážděno 1862 podpisů pod požadavek vyhlášení místního referenda. Vzhledem k tomu, že potřebný počet podpisů stanovený zákonem nebyl naplněn, ukončil přípravný výbor podpisovou akci a nebude dále ve sbírání podpisů pokračovat.
V průběhu podpisové akce se ukázalo, že někteří občané našeho města se obávají z důvodu možného zneužití osobních údajů stanovených zákonem a uvedených na podpisových arších včetně případného postihu ze strany zaměstnavatelů, a proto budou podpisové archy komisionelně zničeny včetně provedení zápisu, který bude uložen v dokumentaci Klubu českého pohraničí L. Svobody Cheb o.s.
Zároveň žádám, aby s tímto oznámením byli seznámeni zastupitelé města na říjnovém zasedání a ostatní obyvatelé města v Radničních listech.

V Chebu dne 20.9.2008

Za přípravný výbor
Ing. Petr Novák

Autor: Petr Przeczek

18.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Míša Rauscherová, vrchní sestra z interního oddělení sokolovské nemocnice, je ve finále prestižní soutěže.

Vrchní sestra ze sokolovské interny by se mohla stát Nej sestřičkou roku 2017

Ilustrační foto

Máme žízeň. A projevilo se to v prodeji

OTÁZKA PRO: Milana Vrbatu, mluvčího Městského úřadu v Aši

Cheb - Mluvčí městského úřadu o novém parkovišti.

Joker chystá Zahradní slavnost

Cheb – Jak se městu Cheb podařilo upravit komunitní zahradu v chebské Májové ulici naproti restauraci Hannibal? O tom se může na vlastní oči přesvědčit i veřejnost, a to již v úterý 22. srpna.

Zábava hlupáků aneb vandalové řádí. Škody jsou ve statisících

Karlovarský kraj - Posprejované vagony, zničené lavičky, ulámané části soch nebo poškozené stromy. S nálety vandalů se musí potýkat města v Karlovarském kraji. Ataky se nevyhýbají ani menším obcím. Škody jdou přitom do statisíců.

Motivací mají být stipendia od kraje

Karlovy Vary - Motivační a prospěchová stipendia za druhé pololetí uplynulého školního roku získají od Karlovarského kraje studenti z jedenácti středních škol v regionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení