Otázky, které Deník politikům položil

Souhlasili byste se zveřejněním vašeho jména v případě, že se stanete obětí zločinu?

Souhlasili byste se zveřejněním vašeho jména i v případě, že byste figurovali mezi potencionálními obžalovanými z nějakého trestného činu?

Na první otázku odpověděli kladně čtyři politici, záporně dva. Na druhý dotaz reakce tak jisté nebyly. Jméno by neradi zveřejnili tři veřejní činitelé, dvěma by to problém nedělalo. Dva starostové by souhlasili, pokud by článek mohli autorizovat. Jeden by se rozhodoval podle konkrétní situace. Pět starostů neodpovědělo vůbec.

Takzvaný náhubkový zákon zvedá ze židlí novináře i občany. Média nesmí nově zveřejnit totožnost obětí trestného činu ani informace z policejních záznamů – pokud k tomu sami lidé nedají svolení. Trnem v oku jsou občanům především postoje politiků. Deník se ptal veřejných činitelů Chebska (znění otázek v infoboxu), zda by souhlasili se zveřejněním svého jména i v případě, že by figurovali mezi potencionálními obžalovaným. Nebylo překvapením, že většina odpověděla záporně. Třetina oslovených politiků nereagovala vůbec.

„Myslím si, že tento zákon si mohli naši poslanci odpustit,“ řekl mariánskolázeňský starosta Zdeněk Král. „Podle mne v minulosti k takovým excesům, které by něco podobného vyžadovaly, nedocházelo,“ dodal. Jemu samotnému by zveřejnění jeho jména v případě, že by se stal obětí trestného činu, nevadilo. „V situaci, že bych byl z něčeho obviněn, bych si asi zveřejnění rozmyslel,“ poznamenal.

Starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík byl tentokráte stručný. Jeho odpověď zní v obou případech – ne!

Stejné odpovědi se dočkal Deník také od starosty Milhostova, Pavla Červenického. A to je právě problém, který se voličům nelíbí.

„Když jde někdo do politiky, musí počítat s tím, že bude pod drobnohledem,“ zlobil se Jan Němec z Chebu.

Ředitel chebského gymnázia Jaroslav Kočvara řekl, že kdo chce dělat politiku, musí se smířit s větším zájmem médií. „Pokud by informace ve jmenovaných případech byly podány skutečně objektivně, úplně a bez neověřených hypotéz a neoprávněných spekulací, pak, myslím, není důvod nesouhlasit.“ Zároveň ale dodal, že by v obou případech musel brát ohled na rodinu.

Politici se shodli, že záleží na přístupu médií. Podle ašského starosty Dalibora Blažka jde o to, zda chtějí novináři informovat či zvýšit prodejnost novin zkreslenými články. Jako pozitivum médií ale uvedl, že fungují jako 'policajt'. Často podle něj dokáží rozkrýt to, co se nepodaří orgánům k tomu určeným. „Na druhou stranu se však jedná o vydavatelské skupiny, které často mají i jiné zájmy, než objektivně informovat. Dovolat se nápravy v případě uvedení nepravd či úmyslných omylů je na dlouhé lokte,“ řekl Blažek a dodal, že v době zveřejnění omluvy to v podstatě nikoho nezajímá. „Souhlasil bych proto s uvedením jména u problematických kauz v případě, že budu moci článek autorizovat a vyjádřit se k němu.“

Někteří se zveřejněním jména neměli problém. „Určitě ano, protože i politik je jen člověk a pokud nás neochrání platné zákony, tak ať se o tom dozví co nejvíce lidí,“ reagoval na první otázku Deníku františkolázeňský zastupitel Jiří Vosala. Také na druhý dotaz reagoval kladně. „Nemám se proč schovávat. Jediný problém vidím v tom, že se o případném prohřešku politika píše na prvních stranách deníků. Pokud se pak ukáže, že to bylo jinak, napíše se to na předposlední straně malým písmem.“

Na dotaz Deníku nereagoval Jan Benka, Lubomír Švec, Vladislava Chalupková, Petr Klír a Karel Kubeš.