Příběhy žen, které ‚šlapou chodníky‘ jsou všelijaké. Deník jeden takový přináší. Identita ženy zůstává vzhledem k povaze článku skrytá.

Kolik je vám let?
Něco málo po třicítce.

Proč jste s prostitucí začala?
Kvůli penězům. Tady si vyděláte víc peněz snazším způsobem.

Od kolika let se prodáváte?
Od 23 let. Nejdřív jsem začala na privátě a pak se to různě střídalo.

Měla jste předtím nějaké běžné povolání?
Ano. Byla jsem zaměstnaná na dráze. Ale odešla jsem právě kvůli penězům.

Byly výdělky pomocí prostituce tolik lákavé?
Když jsem přišla na ten privát, vydělala jsem si až padesát tisíc korun.

Vědí vaši blízcí, čím se živíte?
Ne. Nikdo.

Jak je to možné?
Blízcí mají za to, že pracuji jinde.

A to vás nechtěli někdy přijít do zaměstnání navštívit?
Ne. Bydlím daleko od Chebu.

Máte děti?
Na to nechci odpovídat.

Býváte ještě na ulici? Proč teď vlastně pracujete v klubu?
Jsem tady, protože je venku zima. Nevracím se ale pravidelně na ulici. Když se mi klub líbí, zůstanu tam.

Děvčata na ulici jsou dost v ohrožení. Hrozí jim, že se stanou obětí násilného trestného činu. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Nechci na to odpovídat. Vybavují se mi špatné vzpomínky.

Řeknete nám alespoň obecně něco o klientech?
Zajímavé třeba je, že většina z nich nepřichází kvůli sexu. Přibližně 60 procent chlapů si chce jen popovídat. Sedí třeba i v bundě na posteli a povídají. Mluví většinou o soukromých věcech. Někteří se i rozpláčou.

Zaplatí pak méně?
Ne. Vědí, že zaplatí stejně, jako za sex.

Chodíte na lékařské prohlídky?
Ano, pravidelně. Za peníze si zdraví nekoupím – to mám jen jedno.

Souhlasila byste s legalizací prostituce?
Já osobně ne. Právě proto, že nikdo z rodiny neví, čím se živím.