Pryč jsou doby, kdy studenti bojovali o místo na střední škole. Naopak školy bojují o studenty. Důvodem je klesající počet žáků, kteří vycházejí z devátých tříd.

„Se synem jsme vedli velice živou debatu o jeho budoucím povolání,“ řekl Tomáš Pokorný z Chebu. „Rád by šel na gymnázium. Doufám, že si už ale uvědomuje nutnost dalšího studia na vysoké škole. Jinak nebude mít velké uplatnění.“ Otec dodal, že sám by byl nejraději, kdyby jeho syn zvolil hotelovou školu.

Někteří rodiče do výběru povolání svým ratolestem nezasahují. „Školu si musí vybrat syn sám. On ji bude studovat,“ konstatovala Jana Dvořáková z Chebu.

Jenže školáci se často nechají inspirovat u spolužáků, což podle odborníků není rozumné. „Dítě na základní škole bývá ještě profesně nevyhraněné,“ vysvětlil chebský psycholog Ján Pobežal. Ačkoliv by měl výběr vysoké školy ležet pouze na studentech, do výběru střední školy by měli zasáhnout rodiče. „Pokud se názory rodičů a jejich ratolestí rozcházejí, je potřeba zhodnocení nějaké nezávislé třetí osoby,“ sdělil Pobežal.

Kvůli tomu, že mnohé školy zrušily přijímací zkoušky, obávají se především učiliště nedostatku studentů. K tomu všemu celkově ubývá dětí, které absolvovaly základní školu.

Již teď se s problémem nízkého počtu uchazečů potýká třeba chebská Integrovaná střední škola (ISŠ). „Je pravda, že žáků ubývá,“ řekl Jan Kot, ředitel ISŠ. „Největší úbytek studentů pozorujeme u strojírenských a stavebních oborů. Nevím, jak to bude tento rok. V současné době jsme obdrželi přibližně třicet procent přihlášek.“ Podle ředitele Kota během posledních let klesá počet dětí, které by měly zájem o obory, kde musí žáci vynakládat fyzickou sílu. „Dobrým příkladem je třeba řezník. Dřív se učíval na 40 školách. A teď? Na pěti nebo šesti. Je to zvláštní, protože o řezníky je na trhu práce zájem. Stejně tak mladé neláká zedničina. Přitom zedník má obrovskou výhodu,“ vysvětloval Jan Kot, který má na škole osmatřicetiletou praxi. „Stačí mu pouze výuční a živnostenský list a může dělat sám na sebe.“ Práci zvládne prakticky jen s taškou a s nářadím.

„Daleko větší zájem je o obor automechanik. Jenže vyučený člověk musí pracovat u podnikatele, který vlastní autoservis. Veškerá diagnostika se už provádí přes počítač. Cena potřebných přístrojů ale pod milion nejde.“

Potíží tedy je, že si školáci vybírají obor nerozvážně. Jan Kot potvrdil, že také rodiče při volbě povolání svých ratolestí tápou. „Z těch stavebních oborů je šikovným povoláním třeba instalatér,“ radil ředitel. „Po vyučení si člověk může vybrat hned z několika povolání. Může být třeba topenář, vodoinstalatér nebo plynař.“ Deváťáci se často nechají odradit třeba už názvem povolání. „Na škole máme také obor opravář zemědělských strojů,“ uvedl Kot pro příklad.

„Žák ale získává mnohé doplňkové bonusy, mezi které patří svářečské a řidičské průkazy,“ uvedl ředitel chebské ISŠ. „Může se pak snadno rekvalifikovat na jiné černé řemeslo. Opačným příkladem je třeba pekař. Pokud mu zavřou pekárnu, doma tisíc rohlíků upéct nemůže.“

Problémem je ale nízký počet zájemců obecně. „Na gymnázia chodí výborní žáci, na střední horší a pak téměř nezbývají ti, kteří by se hlásili na učiliště,“ řekl Jan Kot. Dělají proto přijímací zkoušky jen na nástavbová studia. „Na učební obory se nedělají již delší dobu.“ Dodal, že přijímací zkoušky mají význam u výběrových škol, které čelí velkému přebytku žáků.

Gymnázia proto nedostatek uchazečů o studium nehlásí. Na čtyřleté gymnázium se ale zkoušky v Karlovarském kraji nedělají.
„Nemyslím si, že se rušily přijímací zkoušky kvůli nedostatku uchazečů,“ sdělil ředitel chebského gymnázia Jaroslav Kočvara. „V případě, že škola přijala uchazeče bez zkoušek, oznámení o přijetí mohl ředitel odeslat již 16. března. Termín první přijímací zkoušky je ale až 22. dubna,“ uvedl ředitel. „Školy, které by zkoušky nedělaly, by kontaktovaly studenty měsíc předem, než je tomu u škol s přijímacími testy. Kdo by na tu zkoušku pak šel?“ popisoval situaci. „V Karlovarském kraji jsme se proto rozhodli, že zkoušky do čtyřletého studijního programu nebude vyžadovat žádné gymnázium. Novela školského zákona, která je účinná od 5. března, nařizuje nově rozhodnutí poslat nejdřív právě 22. dubna.“

Pro většinu středních škol je teď rozhodující průměr známek z posledních ročníků základní školy. „Studenty tedy seřadíme podle průměru a dalších kritérií, mezi které patří třeba účast na předmětových soutěžích a olympiádách. Pak z nich vybereme šedesát nejlepších,“ vysvětloval ředitel Kočvara. „Budou to vlastně virtuální uchazeči, protože si studenti podávají přihlášku na další dvě školy. Podle mého názoru totiž přijmou tímto způsobem školy stejné studenty.“ V každém kole mohou být kritéria jiná. Pokud se například na danou školu hlásí málo žáků, škola může snížit své nároky. „Tím se jistě může ovlivnit kvalita studentů,“ konstatoval Jaroslav Kočvara. „Ale i vysoké školy ustupují od přijímacích řízení. Berou to tak, že se kvality studentů ukáží v prvním ročníku.“