„Abyste zhynuli na rakovinu srdce!“ Takové a ještě údernější a peprnější výkřiky směřovaly na redaktory Chebského deníku, kteří společně s dvaašedesátiletým figurantem v montérkách zkoušeli prodat v chebských sběrnách šrotu funkční šedesátikilový železný poklop kanálu.

U chebských technických služeb si redakce Deníku zapůjčila šedesátikilový železný kanál. Nebyl nový, ale evidentně funkční. V provozovně TSR v chebské Vrázově ulici ho od muže v pracovním vykoupili za 356 korun. Musel však předložit občanku a zdůvodnit, že kanál našel. „Původ tohoto materiálu já přeci nemohu znát,“ uvedl tamní vedoucí na dotaz redaktora, proč vykoupili evidentně funkční kanál. „Vozí nám to sem pracovníci místních technických služeb a taky lidi z Německa. Člověka, který kanál přinesl, jsem se dotazoval, kde ho vzal a on řekl, že ho našel.“ Ve druhé ne příliš vzdálené sběrně ve Wolkerově ulici už kanál vykoupit rozhodně odmítli.

„Nemohu si však odpustit dojem, že zde dostali echo z předchozího místa,“ neskrýval figurant Deníku. Z oken domů Wolkerovy ulice, která je v Chebu proslulá koncetrací nepřizpůsobivých občanů, ihned začínali vykukovat a vykřikovat mladí temperamentní muži s mobilními telefony u ucha. „Bacha, nic od nich neberte, mají kamery a foťáky,“ hřímal jeden hluboký hlas. „Ať umřete na rakovinu vy hajzlové,“ vykřikoval další rozzuřený chlap. Asi tak dával najevo, že se redaktoři navážejí do jeho oblíbeného způsobu výdělku. Další chlap jako hora rovnou hrozil fyzickou likvidací celého týmu, který test sběren prováděl.

Podle starosty Františkových Lázní Ivo Mlátilíka, který už sám podal trestní oznámení právě na sběrnu druhotných surovin ve chebské Wolkerově ulici, by se kompetentní orgány měly zaměřit především na provozovatele těchto firem. „Já jsem hlavně hodlal poukázat na to, že v této sběrně vykoupili okrasné mříže ke stromům z našeho města v hodnotě 120 tisíc korun, které měly i znaky Františkových Lázní. Bylo jasné, odkud pocházejí. Musíme všichni začít u sběren, aby ve zlodějinách nejely. Vždyť například, když někdo donese hromadu sešlapaných měděných stavebních prvků, odkud mohou pocházet? Takhle drahý kov přeci nikdo nevyhazuje!“

K tomuto názoru se přiklání také senior Petr Burián z Chebu. „Stačí se jen podívat, jakými vozy jezdí vedoucí a provozovatelé sběren. Taková auta leckdy nemají ani pracovití velkopodnikatelé.“