Mezi ně totiž přišel nevidomý Emil Miklóš, který je seznámil s tím, jak se chovat ke zrakově postiženým.
Studenti zhlédli ukázku, jak zrakově postiženým pomoci, a dozvěděli se užitečné zásady. „Lidé by nás měli například na úřadech informovat, že odchází z místnosti,“ řekl nevidomý Petr na videonahrávce. „Jakmile nám to nepoví, povídáme si se stěnou a ztrácíme orientaci a znejistíme. Nejhorší slova pro nás jsou tady, támhle a pozor.“
Budoucí zdravotníci se dozvěděli také, jak zpříjemnit nevidomým pobyt v nemocnici. „Potřebujeme vědět, kde je postel, umyvadlo nebo záchod,“ přiblížil Emil Miklóš. „Je proto dobré, aby nás nejprve zdravotníci seznámili s prostředím a spoluležícími. Ani pro nás není dobré, když musíme volat personál s každou maličkostí, jakou je například chůze na toaletu.“
Studenti si mohli také osahat různé pomůcky zrakově postižených nebo si vyzkoušet chůzi s bílou holí, s klapkami na očích. „Musím říct, že to nebyl žádný med,“ uvedla Zuzana Ronnerová. „Najednou jsem se nedokázala zorientovat a přitom jsem se pohybovala v prostorách, které důvěrně znám.“