Milovníci staré poctivé techniky, burácejících motorů i ladných tvarů si přijdou na své už zítra (v sobotu 8. října). Traktor klub (TK) Luby - Skalná, který má v regionu řady příznivců, pořádá poslední letošní program pro členy i vítané hosty ´Rozloučení se sezonou´. S předsedou TK Romanem Kubincem (na snímku se svým krasavcem - traktorem Škoda 30 z roku 1948) Deník hovořil nejen této akci.

Tak tedy - akce nazvaná Rozloučení se sezonou..?

Začátek programu je ve 12 hodin v areálu Pily Skalná (bývalé státní statky).Odtud ve 13 hodin vyjedou naši členové na spanilou jízdu po Skalné. O hodinu později začnou ukázky zpracování obilí mlátičkou poháněnou stabilním motorem. Po celou dobu bude otevřena stálá expozice Traktor klubu Luby - Skalná, kde bude možné obdivovat kromě traktorů i spoustu starých strojů a nářadí. Chybět nebude ani hudba a nezbytné občerstvení.

Pochlubíte se, kde vás příznivci viděli se stroji naposledy?

Naposledy nás příznivci mohli vidět na Letních slavnostech přátelství v Libé, kde jsme pořádali závody traktorů do vrchu, nebo v přírodním skanzenu v německém Erlbachu.

Přiblížíte, jak vlastně klub vznikl?

Jedním z prvních podnětů, který vedl k založení klubu, byla v roce 2005 účast pár nadšenců se třemi traktory na srazu historických traktorů ve skanzenu v nedalekém německém Erlbachu, který sousedí s městem Luby na české straně. Po této první zkušenosti jsme začali v následujících letech vyjíždět i na další srazy. Postupně přibývaly stroje i zájemci o tuto činnost. Proto jsme se rozhodli, po vzoru tamních klubů, založit si svůj vlastní klub. V lednu 2008 bylo oficiálně zaregistrované občanské sdružení s názvem Traktor klub Luby – Skalná.

Kolik máte v současné době členů?

V současné době v TK působí 56 členů.

Uvedete, jakými značkami traktorů se můžete pochlubit? Existuje v tomto ohledu také nějaký patriotismus?

V našem klubu jsou zastoupené různé značky traktorů a strojů. Samozřejmě máme stroje od českých výrobců, jako jsou Agrostroj, Svoboda, Škoda a Zetor. Snažíme se o průřez výrobním programem těchto výrobců, ale je to limitované financemi a možnostmi sehnat některé kusy. Naši členové mají i stroje zahraničních značek jako například Bautz, Fendt, Hanomag, John Deere-Lanz, MAN, MC-Cormick, Normag, Porsche z Německa, rakouský Steyr nebo třeba polský traktorbagr OSTROWEK K161 a nosič nářadí GT 124 z bývalé NDR.

Je tento koníček příliš finančně náročný? Vyžaduje nadšení celé rodiny, nebo se může s traktory bavit pouze hlava rodiny a manželka jeho vášeň jen akceptuje?

Každý koníček vyžaduje peníze a i tento náš něco stojí. Největší investicí je pořízení a renovace traktoru. Finanční náročnost se odvíjí od toho, za jakou cenu se podaří stroj pořídit a v jakém je stavu. Renovace se tak někdy může stát velmi náročnou na finance, ale hlavně na čas. Z toho vyplývá, že je třeba od našich partnerek velké tolerance, bez které by nešlo tento koníček dělat. Nakonec je stejně vtažena do naší činnosti celá rodina. Odměnou pak pro ně je, že je občas vyvezeme na nějaký ten sraz. U mě konkrétně je to tak, že mám velmi tolerantní přítelkyni. Ta snáší mé mnohé hodiny strávené v dílně, nebo že se naše dovolené a společný volný čas řídí podle kalendáře akcí klubu.

Vychováváte si v klubu také zdatné nástupce?

Máme mezi členy také několik dorostenců, kteří zatím dozrávají a snad jednou budou dobrými nástupci.