Čína muzikanty z Chebu zaujala, moc cenzury nepozorovali

Uběhlo už více než padesát let od založení Mládežnického dechového orchestru Cheb. Ten se i po půl století existence těší veliké oblibě a prezentuje město Cheb na mnoha vystoupeních u nás i ve světě. Před nedávnem se vydal reprezentovat Českou republiku do Šanghaje, nejlidnatějšího města říše středu, jak mnozí Čínu nazývají. Chebský deník získal exkluzivní informace od zúčastněných a přináší je svým čtenářům.

„Festivalu v Šanghaji jsme se zúčastnili ve dnech od 27. dubna do 3. května," uvedl Vladimír Havlíček z orchestru. „Letělo celkem 68 členů. Šanghajský jarní festival má již několikaletou tradici a zúčastňuje se ho několik desítek čínských amatérských, školních a profesionálních orchestrů. Jako hosty si zvou pořadatelé i orchestry ze zahraničí, letos jsme tam byli například my a uskupení z Německa, Spojených států nebo Jižní Koreje," dodal.

Chebský dechový orchestr se prezentoval vystoupením na Zhengda Indoor Stadium of Fudan University. Po jednodenním volnu orchestr účinkoval na hudebním karnevalu v The Century Square of Ninjing Road a večer byl festival zakončen opět na Zhengda Stadium.

Členové orchestru měli po čas pobytu také osobní volno na prohlídku Šanghaje. „V Číně to bylo úžasné," uvedl Josef Hradecký z orchestru. „Po příletu jsme se jeli ubytovat na hotel, no a pokoje a jídlo byly skvělé. Dva večery po sobě jsme vystupovali jako hosté na jejich soutěži a další den jsme hráli na lodi, což byl také skvělý zážitek. Číňané byli většinou milí, ale co jsem slyšel od kamarádů, tak se s nimi například nechtěli bavit, i když se chtěli jen zeptat na cestu. Byl to vydařený zájezd a jsem moc vděčný, že jsem se mohl dostat do takové země, jako je Čína," dodal.

Další, kdo si cestu užil, byl trumpetista Jan Červenka, který je i studentem chebského gymnázia. „Bylo to skvělé, místním se naše vystoupení určitě líbilo, protože jsme vždycky sklidili veliký aplaus," řekl s nadšením. „Číňané byli také velice přátelští a nemám zkušenost s tím, že by se nás stranili, ba naopak. Všichni byli milí a přívětiví. Fotili se s námi a povídali si. Cenzuru jsme zpozorovali hlavně na internetu, když jsme se nemohli dostat například na YouTube nebo Facebook. Jinak jsme nebyli nijak omezováni. Osobně se mi na Číně nejvíc líbila místní architektura, která kombinovala moderní stavby, jako je World Financial Centrum, se starými chrámy a zahradami," dodal.

„Velice jsem si Čínu užila," řekla saxofonistka Martina Podhrázská. „Svezli jsme se vlakem zvaným 'Maglev', který jezdí rychlostí až 431 kilometrů v hodině, což je neuvěřitelné. Někteří Číňané se s námi chtěli fotit, asi protože jsme pro ně byli docela exoti (smích). Byla jsem s kamarády také v takzvané Perle Orientu, věži typické pro Šanghaj. Koule se skleněnou podlahou se nachází asi 260 metrů vysoko. Mám strach z výšek, ale překonala jsem ho, bylo to neskutečné," dodala s nadšením.