Ztratit práci poté, co se věk přehoupne přes padesátku, může být problém. Zaměstnavatel, který se rozhoduje, jakého pracovníka přijme, mnohdy spíše sáhne po absolventovi školy než po člověku, který má za sebou bohatou pracovní kariéru.

„Zaměstnavatelé často hledají někoho na delší kariérní období, než které zbývá lidem, jež nemají dlouho do důchodu. Obávají se, že tyto lidi nákladně zaučí a oni odejdou do penze,“ vysvětluje ekonom Daniel Münich z institutu Cerge-Ei důvody, proč se spíše investuje do mladých pracovníků. Mladí lidé přitom mají naopak tu nevýhodu, že nemají vytvořenou představu, co vlastně práce v daném oboru znamená.

Bariéra pro vstup lidí nad padesát ale podle Münicha může být i psychologická. „Pro tuto skupinu bývá více obtížné měnit pracovní návyky a způsob práce. Jakmile jsou například z jednoho zaměstnání propuštěni, hůře se jim vybírá a nechtějí vždy začínat něco nového,“ dodává.

S pokračujícím stárnutím populace lze ale očekávat růst právě této věkové skupiny. Podle Münicha přitom není potřeba zavádět speciální programy pro zaměstnávání lidí nad 50 let, ale odstranit diskriminující překážky, které tuto skupinu obyvatel znevýhodňují. „Jsou například vysoké daňové odvody nebo omezení práce na dobu neurčitou u těchto lidí. To je absurdita, která vychází z politiky 90. let, z falešné představy, že čím dříve odejdou lidé do penze, tím více bude pracovních míst pro ty mladší,“ dodal Münich