Stále více kamiónů i osobních automobilů projíždí po silnici I. třídy č. 21. Ta je hlavní spojnicí mezi Chebem a Plzní. Kvůli stále zvyšující se dopravě trpí obyvatelé malých obcí na této frekventované komunikaci. Jednou z těchto vsí je Drmoul.
Místní občané se už v minulém roce dvakrát rozhodli proti neúnosné situaci protestovat. Dlouhá léta vyjednávání s krajskými a státními orgány totiž k ničemu nevedla.

Poprvé zablokovali Drmoulští frekventovanou silnici v pátek 9. června 2006. Za několik okamžiků se na obou stranách vesnice vytvořila několika kilometrová fronta vozidel.
Podruhé došlo k zablokování silnice o několik dnů později. Opět v pátek, tentokrát 18. června 2006.
Alarmující byly údaje, které organizátoři akce, kteří dokonce vytvořili občanskou iniciativu.
Po skončení několikaminutové blokády projelo obcí téměř 140 vozidel, a z toho bylo 50 těžkých kamiónů.

„Když jdu do školy, tak musím jít přes přechod. Máme z toho strach,“ řekl školák Jan Burda. A není sám. Kamióny, které se valí vesnicí, jen málokdy dodržují předepsanou rychlost. Rovná silnice v obci jim umožňuje, aby hned zjistili , zda někde nestojí policejní radar. Policisté navíc v obci nemají místo, kde by mohli případné hříšníky odstavit.
„Pokud je policejní hlídka ve vsi, tak okamžitě všichni řidiči jezdí pomaleji, ale jinak ne,“ poznamenala starostka Chalupková.
Také přechod pro chodce je v Drmoule pouze jeden. Přitom o vybudování dalšího se v Drmoule jednalo už na konci loňského července. Představitelé Státního fondu dopravní infrastruktury i dalších organizací, kteří se jednání zúčastnili, přislíbili obci pomoc.
Ta v celé záležitosti ale zůstala sama.
„Nepomohl nám nikdo. Ale už máme připravený projekt. Budeme tak moci žádat o dotace, abychom druhý přechod pro chodce konečně mohli postavit,“ vyjádřila se starostka.

Vysoká hustota rychle jezdících automobilů trápí všechny obyvatele obce.
Učitelky základní i mateřské školy mají strach o životy svých žáků.
„Do jídelny musíme chodit přes frekventovanou silnici. Řidiči ale většinou jezdí rychle a na děti neberou ohled,“ postěžovala si učitelka Miloslava Rejchová.
„Nemůžeme s dětmi ani pořádně chodit na procházky. Máme strach, že by se dětem mohlo něco stát,“ vyjádřila svůj názor na stále houstnoucí automobilovou dopravu učitelka mateřské školy Marie Kormošová.

Školáky také hluk automobilové dopravy ruší při vyučování.
Mezi námi oslovenými obyvateli Drmoulu se nenašel nikdo, komu by automobilová doprava nevadila. Lidé si nejvíce stěžují na bezohledné řidiče kamiónů, kteří absolutně nedodržují předepsanou rychlost, v noci jezdí se zapnutými dálkovými světly a ruší tak široké okolí ze spánku.
„Navíc se tu všechno stále otřásá. Praskají nám fasády na domech. Všude je strašně moc prachu, smogu a hluku,“ zdůraznil Pavel Stuchl z Drmoulu. Lidé s obce si proto musí vyměňovat klasická okna za plastová, která lépe tlumí hluk. Nikdo jim je ale nezaplatí. Stejně tak se odpovědné orgány staví k problému praskajících domů. Příčinu vidí všude jinde, jen ne v dopravě.

A zlepšení situace je stále v nedohlednu. Podle některých optimistických výhledů, by se mohl chybějící obchvat začít stavět na přelomu let 2008/2009. Ale ani tehdy nebudou mít Drmoulští vyhráno. Budování obchvatu bude trvat tři roky. Záležet ale bude na finančních možnostech státu.
Přitom obchvat je Drmoulským slibován už od roku 2000. Odpovědné orgány se ale vždy s výmluvou na neschválené územní plány okolních obcí rozhodly dát přednost jiným, hlavně větším sídlům. Malé obce jako je Drmoul nebo sousední Trstěnice či Velká Hleďsebe jsou téměř stále na okraji jejich zájmu.
Při veřejných jednáních ale nikdy sliby nešetří.