VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V okolí Drmoulu strávil Norbert Frýd mnoho času

DRMOUL - Slavný spisovatel má v obci pomník

13.5.2007
SDÍLEJ:

Pomník Norberta Frýda v DrmouleFoto: DENÍK/ Petr Przeczek

Občané Drmoulu věnovali památník spisovateli Norbertu Frýdovi. On sám není rodákem z této obce, ale v okolí Mariánských Lázní a Tachova trávil mnoho času u příbuzných. Rodákem z Drmoulu je jeho dědeček Emanuel Maier. Pod tímto jménem byl zapsán do matriky, ale celý život jej oslovovali jako Mórice. Později se odstěhoval do Schönwaldu, kde se narodila a vyrůstala Norbertova matka Klára. Jeho otec Alfréd Fried pocházel z Českých Budějovic a s Klárou se setkal čirou náhodou, když hledal nevěstu pro svého bratra. Norbert Fried se narodil 21.4.1913 v Českých Budějovicích, zemřel 18.3.1976 v Praze a jméno si počeštil až po krutých zkušenostech druhé světové války. Maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích. Roku 1932 zahájil studium práv na Univerzitě Karlově. Zpráva o schválení rigorózní práce přišla symbolicky 17. 11. 1939, v den uzavření českých vysokých škol (doktorská promoce se uskutečnila až 1945).

Druhou polovinu válečných let byl internován v Terezíně, Osvětimi (kde ztratil těhotnou ženu a otce) a v Dachau. Po válce se vrátil jako jediný z celé rodiny. V letech 1947-51 působil jako kulturní atašé na československých zastupitelských úřadech v USA a v Mexiku. Poznával Kubu, Guatemalu, účastnil se vědecké expedice do nově objeveného mayského města Bonampaku. Na jeho cestách po Mexiku a Střední Americe jej doprovázel Adolf Hoffmeister, jenž své latinskoamerické dojmy shrnul v Mrakodrapech v pralese (1965). Od roku 1951 pracoval jako redaktor v rozhlase, od 1953 byl spisovatelem z povolání. Roku 1965 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Literárně činný byl od první poloviny 30. let. Po 2. světové válce napsal na tři desítky knih, mimo jiné reportážní práce z cest po americkém, asijském kontinentu a romány situované do Mexika. Prvním výsledkem poznávání latinskoamerického světa je řada rozhlasových reportáží o Mexiku posléze propojených do knižní podoby (1952). Následují texty, které rovněž látkově čerpají z latinskoamerické skutečnosti - román z poválečného Mexika Studna supů, reportážně pojatá Usměvavá Guatemala. V polovině 60. let se vrací na pomezí Mexika a Guatemaly románem Prales, inspirovaným výzkumem mayských památek. Počátkem 70. let překvapil čtenáře úspěšnou historickou freskou o osudech Charloty, jejího chotě, arcivévody a mexického císaře Maxmiliána Habsburského a o nenaplněných ambicích evropské politiky v Mexiku 60. let 19. století. V žánru reportáže mu byl příkladem přítel jeho otce E. E. Kisch, pobývající v mexickém exilu v letech 1940-46.

Ve svých reportážích má ovšem blíže k Janu Drdovi, který v téže době sleduje chilské a brazilské reálie v Horké půdě (1955). Román Císařovna byl vystavěn na znalosti českých a rakouských pramenů. Výjimečné postavení má odborně pojatá Mexická grafika, těžící z osobní znalosti mexické grafické školy a jejích tvůrců. Byť autorovy reportáže byly ne vždy pozitivně přijímány literární kritikou, podporoval zájem české veřejnosti o historii a kulturu latinskoamerického subkontinentu. Podílel se na profilování odborného zájmu o Latinskou Ameriku. Jeho zájem o Dálný Východ, především o Koreu, se projevil literárním zpracováním dálněvýchodní legendy Ztracená stuha.

13.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sobotní akce Motýlí běh.
19

Lidé podpořili Motýlím během domácí hospic

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Vystavili houby u rozhledny

Cheb - Které houby jsou ještě jedlé a které už není vhodné na podzim sbírat?

Zimní stadion byl plný tvrdých pěstí

Mariánské Lázně - Již poosmé se mohli příznivci zápasů K-1, MMA a zápasů v thajském boxu těšit na tradiční mariánskolázeňskou Noc boje na mariánskolázeňském zimním stadionu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

LaRitmu rozzářil Hynek a Uršula

Aš - Večer plný smíchu a legrace se naskytl návštěvníkům, kteří zavítali do kulturního centra LaRitma v Aši.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení