Kovářská DNA. Tak zněl hlavní motiv třetího sympozia uměleckých kovářů, které se o víkendu uskutečnilo v Bečově. Zúčastnily se jej na čtyři desítky uměleckých kovářů z Čech, Moravy, Německa a Ukrajiny. „Měli přijet ještě zástupci z Rakouska a Francie. Oba bohužel před akcí onemocněli,“ uvedl Ivo Rudolf, organizátor tradičního setkání, které bylo letos už podruhé mezinárodní.

Vedle kovářů se ovšem v Bečově představila i jiná řemesla, která mají co dělat s uměleckým zpracováním kovů. „K vidění byly práce umělecké kovotepky a drátenice,“ vysvětlil Rudolf.

Tvorba kovářů byla podle jeho slov více méně volná.“Z toho, co zde vznikne, budeme celý rok vytvářet sochu nazvanou Kovářské DNA. Tu pak vystavíme na bečovském náměstí,“ doplnl organizátor sympozia. Skulptura, která vznikla po loňském setkání, už na náměstí je. „Bohužel jsem s hrůzou zjistil, že ji už kdosi stačil poškodit. Ulomil hlavní motiv díla, kováře, který se dotýká múzy,“ posteskl si Rudolf.

Své umění předvedl na bečovském sympoziu i Petr Vaculík, umělecký kovář z Dalovic. „Letos jsem tady už podruhé. Chci vytvořit kovovou stavebnici, jejíž probíjené kusy budou do sebe zapadat,“ nastínil vizi svého příspěvku ke Kovářské DNA.

Setkání uměleckých kovářů, nebere Petr Vaculík pouze jako možnost přetavit své umělecké vize do nepoddajného kovu, ale i jako zajímavou příležitost k setkání s kolegy od „fochu“. „Kde jinde bych mohl potkávat kamarády kováře? A kde jinde bych mohl čerpat inspiraci pro svou práci,“ řekl.