VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Geologové se k sopce u Mýtiny museli prosekat i mačetou

Mýtina - Vědci z Čech a Německa stále společně pátrají po vulkanických stopách v regionu.

6.5.2013
SDÍLEJ:

Geologové se k sopce u Mýtiny museli prosekat i mačetou.Foto: Foto: archív Jana Mrliny

Nedávno objevená nová sopka u obce Mýtina na Chebsku vzbudila mezi čtenáři Chebského deníku velký zájem. Redakci se podařilo spojit přímo s vědcem Janem Mrlinou z Geofyzikálního ústavu v Praze, který osobně spolupracoval na objevení nového vulkánu. S jakými zádrhely se museli geologové vypořádat? A co všechno bylo potřeba udělat, aby se nalezený útvar dal prohlásit za sopku? Nejen to popsal v následujícím rozhovoru.

Němečtí odborníci a vy jste vypátrali, že se u Mýtiny nalézá další čtvrtohorní sopka maarového typu. Jak vlastně vznikla myšlenka prozkoumat okolí jiné než to blízké kolem Železné hůrky? A můžete ve stručnosti popsat, jak taková sopka vzniká?

Německý kolega Horst si všiml při prohlídce Železné hůrky, že vulkanické vyvrženiny lze najít i poměrně daleko od této velmi malé sopky. Nechal provést průzkumný výkop a zjistil, že i 2 km daleko je mocnost těchto vyvrženin přes 4 metry. Přemýšlelo se i nad jiným možným zdrojem tohoto materiálu a oko padlo na kruhovou terénní depresi (propadlinu) asi 1 km od Železné hůrky. Přestože jsem neměl žádný projekt, rozhodl jsem se provést orientační geofyzikální průzkum. Tušil jsem, že můžeme zjistit něco neobvyklého. A skutečně, obě použité metody gravimetrie a magnetometrie ukázaly mimořádné anomálie. To mohlo odpovídat právě struktuře maaru, který vzniká explozí po kontaktu žhavého magmatu s vodou.

A průzkumy pokračovaly dál. Jakým způsobem nakonec odborníci určili, že nalezené horniny nejsou ze Železné hůrky?

Vzhledem k uvedeným geofyzikálním indikacím neobvyklého geologického tělesa jsem se rozhodl, že je zapotřebí prozkoumat celou depresi i s okolím. Podařilo se získat finanční podporu z německé vědecké agentury. Jistotu ohledně přesného původu vulkanických hornin z výkopu jsme zatím ale neměli.

Místo jste následně museli zřejmě zmapovat. Předpokládám, že les, který celý kráter obrostl, znemožnil detailní zmapování.

Každý gravimetrický bod musí mít i přesné souřadnice. Jelikož se povětšinou právě kvůli lesnímu porostu nedala použít satelitní metoda GPS (Global Positioning System), museli jsme geodetická měření provést pomocí moderního digitálního teodolitu (měřicího přístroje). Při měření jsme ale použili i mačetu a sekyru, abychom vytvořili dostatečný průchod hustým porostem. Výrazná tíhová záporná anomálie ukázala, že dno deprese je tvořeno velmi lehkými horninami, což mohly být čtvrtohorní sedimenty, ale také vulkanická brekcie, která je tvořena rozrušenou původní horninou a sopečnými bombami a prachem.

Před pěti lety se dokonce v okolí nově nalezené sopky provedl vrt do hlubin zemského povrchu. Proč se k tomuto kroku přistoupilo a s jakým úspěchem jste se setkali?

Geofyzikální anomálie silně nasvědčovaly tomu, že by se mohlo skutečně jednat o vulkanický maar, ale bylo nutno tuto teorii potvrdit hmatatelným důkazem. Německá agentura naše výsledky ocenila natolik, že se dokonce rozhodla poskytnout prostředky na realizaci průzkumného vrtu. Kupodivu povolení nebylo pak už problém. Nejdříve jsme dosáhli hloubky 30 metrů, ale viděli jsme stále jen jíl a písek. Přidali jsme dalších 15 metrů, a stále žádné vulkanické horniny ani úlomky. Podpora pokračovala, okolo hloubky 70 75 metrů jsme navrtali velmi zajímavé sedimenty s vysokým obsahem organické hmoty, z níž by se mohlo po čase stát i uhlí. Ale vulkanity nikde! V hloubce 84 metrů byla podpora zastavena. Něco mi říkalo, že takhle to nemůže skončit. Důrazně jsem požádal vrtnou posádku o jedinou vrtnou trubku navíc. Když jsme ji vytáhli, padl mi kámen ze srdce a z trubky vypadly také kameny konečně to byly vulkanické bomby.

Jaký význam v celém měřítku tedy vrt měl?

Vrt potvrdil, že se jedná o maar. Ve svrchních 84 metrech byl vyplněn sedimenty maarového čtvrtohorního jezera, pod nimi se nacházela evidentně vulkanická explozivní brekcie (hornina).

Pozná obyčejný laik, pokud do ´maarového lesa´ přijde, že stojí na miskovité sopce? Lze například spatřit pozůstatek kráteru?

Normálně by si asi nikdo nevšiml, ale pokud teď víme, co jsme objevili, můžeme návštěvníka nasměrovat na východní okraj maarové deprese (kráteru), odkud je dosud dostatečný výhled. Ten však za pár let zmizí díky rychle rostoucím břízám.

Na internetu se lze setkat s údajem, že uvedený maar je starý přibližně 300 tisíc let, což je o několik desítek let méně, než se odhaduje u Železné hůrky. Vznikl tedy až po ní?

Ano, stáří bylo určeno speciální metodou na přibližně 300 tisíc let. Ovšem zatím se nevyjasnila vzájemná časová vazba se Železnou hůrkou, na tom stále ještě pracujeme. Měříme teď mezi oběma útvary a zjišťujeme také, zda mohou ležet na významné geologické poruše, nebo na jejich křížení. Vlastní maar obvykle vybuchne jednou a nepředpokládáme, že bychom se dočkali další erupce, přestože tento maar je zajímavý krom jiného právě tím, že je čtvrtohorní neboli v geologickém čase velmi mladý.

Výzkum vulkanických útvarů na Chebsku zřejmě není u konce. Narazili jste v tomto regionu od Aše po Mariánské Lázně na nějaký další podobný útvar, o kterém se dosud například nevědělo?

Jak jsem zmínil, výzkum okolí maaru stále pokračuje ve spolupráci našeho Geofyzikálního ústavu AVČR a dvou německých institucí z Postupimi a Lipska. Důležité bude posoudit, zda tato vulkanická oblast leží na stejném zlomu jako Komorní hůrka u Chebu. Na Chebsku a Tepelsku jsou ovšem další útvary, které bychom podle geofyzikálních dat mohli pokládat za starší třetihorní maary, o nichž geologové nevěděli. Nacházejí se například u Dobré Vody a Žírovic. Velmi podstatné jsou i zóny emisí oxidu uhličitého u Hartoušova a Milhostova, které mohou být projevem aktivního magmatického krbu ve velké hloubce.

Kolik míst jste jako geofyzik navštívil i ve světě? Je tento typ vulkánu něčím výjimečný? Anebo se lze s ním setkat poměrně často?

Díky výzkumným i aplikovaným projektům a také přednáškám na univerzitách jsem mohl navštívit i orientální země Středního východu, Egypt, Írán, Malajsii a například Nový Zéland, kde je vulkanická a geotermální aktivita velmi významná. Nacházejí se tam rovněž maary různých typů. Nemusíme ovšem tak daleko, na západě Německa v pohoří Eifel je jich hned několik a jsou morfologicky mnohem výraznější, mají totiž lem z vyvržených vulkanických hornin a na dně jezero. To jsou klasické maary do učebnice geologie. Náš maar u Železné hůrky je trochu netypický, neboť není příliš rozeznatelný v terénu, nemá již jezero, a hlavně je to zatím jediný čtvrtohorní maar ve střední Evropě. Je dalším důkazem toho, že hlavní sopečná aktivita v severozápadních Čechách se přesouvala z Českého středohoří přes Doupovské hory a prozatím skončila nejmladšími sopečnými útvary právě na Chebsku.

Autor: Jan Buriánek

6.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na podporu hokeje zahraje i kapela Pestalozzi.

Bijí srdce fanoušků pro hokejisty Energie?

Sokolov v sobotu patřil triatlonistům
92

FOTOGALERIE: Sokolov v sobotu patřil triatlonistům

Volby 2017. Zn.: Člověče, nezlob se

Karlovarský kraj - Jednadvacet politických stran a hnutí se bude v letošních parlamentních volbách ucházet o voličské hlasy. Jejich počet tak oproti minulým volbám, které se konaly v roce 2013, zbytněl o tři politické subjekty. A stejně tak jsou změny i ve složení odevzdaných kandidátek.

Policie hledá násilníka, ubližoval tříletému chlapci

Sokolovsko - Sokolovští kriminalisté pátrají po 29 letém muži z Kynšperku nad Ohří, který je asi 178 cm vysoké střední postavy, má krátké rovné hnědočerné vlasy na ježka, hnědé oči a prořídlé strniště.

Aš chce změnit bývalé kulturní středisko na komunitní centrum

Aš – O dotaci na rekonstrukci objektu bývalého Ašského kulturního střediska v Karlově ulici a jeho přeměnu na komunitní centrum chce požádat město Aš.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení