VYBERTE SI REGION

I v Podhradu bývala sopka

Chebsko - Geolog Petr Rojík vydal novou publikaci o geologické stavbě Karlovarského kraje.

8.2.2016
SDÍLEJ:

Vyhaslá sopka Železná hůrka u Mýtiny.Foto: Deník/Jan Buriánek

Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. To je název nové publikace, kterou vydal geolog Petr Rojík ze Sokolovské uhelné spolu s Karlovarským krajem. Tato kniha se věnuje geologické minulosti kraje, popisuje, s jakými minerály a prvky se lze na Chebsku, Sokolovsku a Karlovarsku setkat. Kromě jiného je její část věnovaná také vulkanické činnosti, která za sebou zanechala v celém karlovarském regionu nespočet stop. Zajímavou informací v knize je například ta, že v Podhradě u Chebu také kdysi bývala sopka. Chebský deník položil geologovi Petru Rojíkovi několik otázek.

Jak vás napadlo sepsat knihu o geologii Karlovarského kraje?

K nápadu napsat knížku mě již dlouho navedla intuice, ať už jí říkáme jakkoli. A dovedla mě k ní příležitost, že jsem s Krajským úřadem Karlovarského kraje v kontaktu a snad že se díky jistému ocenění těším zatím jeho důvěře. Zrovna tak potřeboval i kraj doplnit svoji ediční řadu knížek o přírodě regionu. Čas od myšlenek po přesedlání na dílo zrál dlouho. Byla to vlastně otázka připravenosti na příležitost a taky otázka peněz, které človíček jako já obvykle nemá.

Kniha má dvě části. Jaké informace z ní veřejnost načerpá?

Ta první část se věnuje geologické stavbě a vývoji území Karlovarského kraje. Ta druhá pak nerostným surovinám na území kraje od minulosti po budoucnost. Doba od zadání práce po vydání knihy trvala jeden rok, ale některé texty jsem měl v šuplíku už předtím. Taky látku jsem měl z větší části nastudovanou předem, vždyť souvisí s mým povoláním. Za pár měsíců se slušná knížka nedá napsat. Hlavně nestačíte zredukovat tisíce stran, které snadno bují v počátečních stadiích tvorby, na přijatelně a čitelně podanou syntézu.

V knize je nespočet fotografií toho, jak minerály vypadají uvnitř. Bylo jejich vyfocení obtížné?

Zadavatelé mi na začátku řekli: Ať je to pro lidi a ať je v tom hodně fotek. V tom jsme si porozuměli. Jenže vyfoťte šutr a přimějte někoho, aby z něho úžasem oněměl. Takže jsem musel najít někoho šikovného, kdo ty horniny rozřeže a vyleští, aby vynikla jejich struktura. Ale pak vyvstane problém: vyfoťte ´zrcadla´, někdy navíc zalomená nebo zakulacená! S tím prvním si poradil Martin Litavský, kameník z Nejdku, a s tím druhým převážně Petr Uhlík z muzea v Sokolově, s kvalitní zrcadlovkou a fotostanem.

Co bylo na sepsání této knihy nejtěžší? A z jakých pramenů jste pro knihu čerpal informace?

Na sepsání geologické části knihy bylo určitě nejtěžší zorientovat se v explozivním vývoji poznání hlubin zemské kůry. V tom dnes nejsou jednotní ani úzcí specialisté, jejichž anglicky psaná kaligrafická díla jsem louskal a s nimiž jsem komunikoval po e-mailu i osobně. V surovinové části knihy mi hodně dalo osobní fárání do dolů, a to i v hornicky otvíraném německém příhraničí. Těší mě, že diplomatické úsilí v úřadech a ministerstvech vedlo k získání aktuálního přehledu o stavu zásob surovin a průzkumů a k jejich zákresu do map.

Kromě nerostného bohatství se v knize věnujete také západočeským zemětřesením a třetihornímu a čtvrtohornímu vulkanismu…

Mladý vulkanismus a otřesy v Karlovarském kraji jsou atraktivním námětem debat od autobusových zastávek až po mezinárodní konference. S produkty mladého vulkanismu a s pohyby na zlomech se běžně setkávám na fantastických odkryvech v mém pracovišti v sokolovském revíru a příležitostně i jinde po celém kraji. Pár zdokumentovaných zajímavostí jsem publikoval v časopisech už dřív. Základní povědomí o seismice jsem nasával ze zahraničních publikací a návštěv českých a německých geofyziků.

V knize se věnujete popisu některých vulkanických lokalit. Přiblížíte ty, které se týkají Chebska, a přesto se dosud o nich mnoho neví?

Jednou z nejmladších sopek Čech je bezejmenný kráter západně od Mýtiny těsně u bavorské hranice. Je to zalesněný kráter v pramenné míse Kozelského potoka, který má průměr asi 500 metrů a hloubku až 50 metrů. Důkaz o něm publikoval v roce 2009 geofyzik Jan Mrlina. Útvar je mladý jen asi 290 tisíc let, stejně jako nedaleký ´krtinec´ Železné hůrky, který explodoval ze stejné trhliny. Je zajímavé, že dřívější němečtí geologové a obyvatelé Mýtiny existenci kráteru museli tušit, protože už v 19. století dobývali strusku z jeho kráterového valu a kreslili profily odkrytých vrstev. S vyhnáním Němců po válce však zaniklo know-how o krajině.

Co si lze představit například pod pojmem vyhaslá sopka v Podhradu u Chebu?

Někde v Podhradu byl lom na sopečnou strusku, kterou vystřílela geologicky mladá sopka spolu s mraky útržků hornin vyrvaných ze stěny přívodního kanálu. Mezi úlomky jsou jílovce cyprisového souvrství, takže to muselo být opravdu explozivní a mladé. Sopku připomněli již zesnulí geologové Lubomír Kopecký a Jaroslav Václ, kteří ještě měli možnost studovat výchozy hornin. Sám jsem lom bohužel nenašel, možná je zastavěný nebo zasypaný. Dnes je již vulkán naštěstí vyhaslý a nehrozí z něj žádné nebezpečí.

Mnoho turistů navštěvuje i Goethovy skalky u Hazlova. Jednalo se v tomto případě o vulkán?

Goethovy skalky, ty nemají sopečný původ, to je zlom provázený drcením hornin a prosáknutím drtě křemenem.

Je velký geologický rozdíl ve stáří sopek Komorní a Železná hůrka?

Železná hůrka má poměrně jednotně změřené radiometrické stáří, kolem 300 tisíc let. Zato údaje o Komorní hůrce geologům ´lítají´ v širokém rozmezí, což asi souvisí s okolnostmi odběru vzorků. Nejčastější analýzy naznačují stáří kolem 850 tisíc let. Z geologického hlediska jsou ale obě hůrky mladé jako dnešní ´rohlíky´.

Chebsko je také vyhlášené různými kamennými lomy. Byly některé z nich sopečného původu?

Čedičové lomy v Libé a Slapanech odkrývají utuhlou lávu, která se poměrně klidně vylila na povrch Země z třetihorních sopek. Oba lomy vyrábějí kvalitní, pevnou, trvanlivou, mrazuvzdornou drť. Část slapanské produkce se unikátně znovu taví na lávu v obci Stará Voda. Odlévají se z ní mimořádně houževnaté trouby, dlaždice a podobně. Perličkou lomových stěn nad Libou byla donedávna výbuchová hrdla sopky. Nevěděl bych o tom, nebýt exkurze přátel z Německé vulkanologické společnosti. Už to tak bývá, že kolem skvostů chodíme my místní trochu slepí. Lom Hazlov, ten těžil žulu, tedy vyvřelinu utuhlou už v prvohorách hluboko v Zemi.

Dodnes se se stoprocentní jistotou neví, jak vznikají západočeská zemětřesení. V čem vidíte hlavní příčinu vy?

Otřesy vznikají podle seismiků asi 6 až 13 kilometrů hluboko. Tam jsou skály horké kolem 200 až 400 stupňů Celsia, jsou pod velkým zatížením, chovají se křehce, praskliny mají prostoupené natlakovaným plynem a párou. To nám ukázal 9 kilometrů hluboký vrt v nedalekém německém Windischeschenbachu. Tipuji, že to budou plyny, které postupně pářou skály, a tím působí otřesy. Ostatně oblast zemětřesení se překrývá s oblastí proplyněných vod a mofet. Plyn uniká abnormálně silně rozpáraným Chebskem. V druhém plánu se můžeme zamýšlet, odkud jdou ty plyny. Možná to jsou produkty odplyňování magmatického rezervoáru hluboko v zemském plášti, ale to už by byla moc velká spekulace.

Máte v plánu vydat i nějakou další knihu o geologii anebo i vulkanismu Karlovarského kraje?

Zatím ne, kromě článků v odborném tisku. Naopak se budu snažit některé závěry z letošní knížky dovést s pomocí spojenců a přátel našeho kraje do praxe.

Autor: Jan Buriánek

8.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ceny bytů v kraji rostou, nejvíce na Chebsku

Karlovarský kraj - Ceny bytů v Karlovarském kraji rostou, nejvýrazněji na Chebsku, kde jsou aktuálně také nejvyšší.

Lidé více třídili plasty

Aš - Více vytříděného plastu zaznamenali úředníci v Aši. Už mnoho let tam funguje takzvaný pytlový systém sběru odpadu, který si každoročně získává více příznivců.

Gymnasté a gymnastky Lokomotivy získali na Chebských bradlech cenné kovy

Cheb - Nářadí bylo přivezeno až z Třince, kde je uskladněné a používá se pro mistrovství republiky a mezinárodní soutěže reprezentace. V chebské hale byl naposledy takový závod v osmdesátých letech minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies