Každý rok se rybáři nejen na Chebsku musejí vypořádat se škodami na rybách, které jim způsobují kormoráni velcí. Rozhodně nejde o malé částky, ročně může jít o statisíce. Tito dravci jsou ale chráněni zákonem, a o to více je boj s nimi složitější. Předseda Českého rybářského svazu Cheb Václav Voříšek odpověděl Chebskému deníku na několik dotazů ohledně boje s kormorány.

Lidé okolo rybníka Amerika ve Františkových Lázních někdy slýchají výstřely. Můžete tuto situaci vysvětlit?

Pravděpodobně se jednalo o jinou střelbu. Kormorán velký není dle zákona o myslivosti zvěří, kterou lze obhospodařovat lovem. Evropská směrnice o ptácích a následně i náš zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) říkají, že k jeho lovu musí úřady vydat výjimku. Výjimka bývá zpravidla vydávána pro odstřel tažných kormoránů, kteří na našem území nehnízdí, ale pouze v pro ně příznivějších klimatických podmínkách u nás přečkávají zimu.

Jsou-li chránění myslí na snižování jejich stavu zákon?

Žijeme v hospodářsky upravené krajině, kde je přírodní rovnováha již dávno vychýlena. Musíme se tedy smířit s faktem, že je potřeba omezovat počty přemnožených živočichů, kormorána nevyjímaje. Zákon obecně umožňuje udělit výjimku z ochrany jednotlivých živočichů, kormorána nijak speciálně neřeší.

Existují i jiné prostředky, jak kormorána velkého odradit od lovu ryb?

Kormorán velký musí v zimě denně sežrat půl kila ryb, jinak umře hlady. Vyplašíme-li jej v jedné lokalitě, operativně se přesune jinam. Samotné plašení je navíc účinné jen po velmi omezenou dobu. Z praxe jsou známy případy, kdy kormoráni lovili ryby vedle zvukového děla, které v nepravidelných intervalech vydávalo ohlušující rány. Kromě snižování počtu dospělých jedinců odstřelem připadá v úvahu likvidace vajec na hnízdištích. Problém je v tom, že u nás zimující kormoráni hnízdí zpravidla u moře a přímořské státy většinou přemnožení kormoráni moc netrápí.

Vyskytují se na Chebsku kormoráni i jinde než ve Františkových Lázních?

S ohledem na 30 km denní akční rádius kormoránů velkých neexistuje na Chebsku místo, které by bylo před kormorány v bezpečí. Otázka škody by si zasloužila trochu rozvést. My lidé máme dar vše přepočítávat na peníze, v tomto případě nám však škoda vyjadřovaná jako finanční hodnota sežraných ryb zakrývá něco mnohem důležitějšího, škodu na genofondu našich původních druhů ryb. Tuto škodu způsobují kormoráni všude, kde loví ve velkých počtech nebo sice v počtech menších, ale dlouhodobě. Pro příklad biomasa ohřeje cca 200 kg/ha a 100 kormoránů 1 ha toku totálně vyžere za čtyři dny.

Na kolik korun se může vyšplhat škoda, kterou kormoráni způsobí?

Zkusme si provést malý výpočet a ponechme stranou, jestli jde o škodu v chovných rybnících či v rybářských revírech. Nejdříve zkusíme vypočítat škodu, kterou způsobí jeden kormorán, který u nás zimuje průměrně 100 dní. Tento náš kormorán je sice velmi obratný lovec, ale občas uloví větší rybu, než je schopen spolknout, a někdy se mu nějaká ryba vysmekne. Většina poraněných ryb uhyne na následky infekcí. Odborníci se dohadují, o jak velké množství ryb se jedná, pro výpočet použijeme zlatý střed, tedy cca 0,5 kg ryb za den. Správně bychom ve výpočtu měli zohlednit i přenášení rybích parazitů a bakteriálních a virových onemocnění. Náš kormorán tedy musí za zimu zkonzumovat 50 kg ryb a dalších 50 kg přímo či nepřímo zabije. Teď zbývá vynásobit vypočtenou škodu průměrným počtem kormoránů zimujících v ČR. Dle ornitologů se v ČR vyskytuje 10 12 tisíc kusů kormoránů, podle myslivců je to zhruba třikrát více a rybáři mají odhady ještě o něco vyšší. Začněme u minimálního čísla 10 tisíc kormoránů krát 100 kilogramů ryb, to je milion kilogramů ryb. Počítáme-li hodnotu zabitých ryb, minimální částka by se měla pohybovat na 70 korunách za kilogram, finančně vyjádřená škoda je nejméně 70 milionů korun za jednu zimu. Zdá se vám normální, že kormoráni zimující v České republice ročně zabijí minimálně tisíc tun ryb?