Chebskému deníku se ji podařilo vyzpovídat. Vyjádřila například také svůj názor na nutnost udržení lázeňství v regionu.
Z vašich předchozích vyjádření je patrné, že se zajímáte o osud lázeňství v našem regionu. Co by mu mohlo podle vás nejvíce pomoci?
Lázeňství má v České republice dlouhou tradici a byla by velká škoda, kdyby se v ní nepokračovalo. Je ale jasné, že lázně vstupují do nové etapy, kdy musí hledat zákazníky nejen mezi pacienty, které jim pošle lékař ´na pokladnu´. Je třeba propojit nádherná česká lázeňská města a jejich okolí nejen se segmentem zdravotnictví, ale i s rozvojem české turistiky, welness a sportem. V tom musí pomoci nejen samospráva měst, ale i stát, například prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a jemu podřízené organizace Czech Tourism.
Myslíte, že je účelné usilovat o vstup do prestižní organizace světového kulturního dědictví UNESCO? Třeba formou založení dobrovolného svazku obcí České lázně salony Evropy…? Mají taková uskupení šanci pomoci?
V jednotě je síla. Spolupráce mezi jednotlivými lázeňskými městy může být velmi prospěšná pro všechny zúčastněné. Jak pro města v jejich vztahu ke státu, tak pro Českou republiku ve vztahu k mezinárodním organizacím.
V Karlovarském kraji se nyní nově hovoří o výsledku auditu, jak Karlovarský kraj čerpá evropské dotace. Ten pro Evropskou komisi a Ministerstvo financí sepsala společnost Deloitte a mimo jiné obsahoval zprávu, že krajští úředníci chybně rozdělili přes polovinu přidělených dotací. Může podle vás tato informace svým způsobem negativně dopadnout na občany regionu?
Samozřejmě může. V důsledku se může stát i to, že region o dotace přijde, což je významný problém pro rozpočet kraje i pro projekty jako takové. Doporučuji občanům, aby se zajímali o dění na krajském zastupitelstvu. Je to důležitá informace pro nadcházející volby. Informace o tom, jak reprezentace kraje hospodařila v posledních čtyřech letech, jak spravovala kraj a jak jej svými rozhodnutími vybavila do dalších let.
Od 1. ledna letošního roku je institut veřejné služby v rámci sociální reformy převeden z obcí do kompetence úřadu práce. Úřad práce spolupracuje s obcemi a ostatními subjekty v realizaci výkonu veřejné služby pro osoby v hmotné nouzi a pro uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce. Cílem je více motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu k řešení jejich situace a vytvořit podmínky pro zachování nebo získání pracovních návyků. Je takové řešení efektivní?
Účelem všech nových opatření v sociální oblasti je zefektivnění celého systému. Za zásadní považuji hlavně adresnost výplaty sociálních dávek. Veřejná služba má uchazeči o zaměstnání nejen pomoci zachovat či vytvořit pracovní návyky. Tak jako v zaměstnání dostáváte plat za odvedenou práci, tak u státní podpory žadatel poskytuje svou službu státu za poskytnutou pomoc. Nejde ale jen o opatření ze strany státu. Také obce mohou veřejnou službu navázat například na pomoc s bydlením, v některých obcích se rozvinuly projekty takzvaného prostupného bydlení, kde nezaměstnaný, který zároveň řeší tíživou bytovou situaci, může na základě výkonu veřejné služby dostat od obce ubytování. To je případ i některých vyloučených lokalit. Uvědomuji si ale, že ne vždy mají obce možnost veřejnou službu nabízet v takové míře, jak by bylo potřeba.