Marcel Fišer: Naše galerie má energii a skvěle šlape

Cheb - V grantovém programu ministerstva kultury získala na celoroční program Galerie umění (GAVU) v Chebu nejvíc bodů ze všech krajských galerií. Dělají zde kumšt jinak, než ostatní? V rozhovoru s ředitelem GAVU Marcelem Fišerem, který je ve funkci rok a půl, se Deník snažil dopátrat odpovědi na tuto otázku...

Galerie nyní uzavřela své sbírky a pracuje na reinstalaci stálé expozice. Co si pod tím máme představit?

Proměna stálé expozice je dalším krokem v procesu, na jehož konci by mělo být standardní muzeum umění 21. století. Já jsem těch evropských muzeí objel v poslední době docela dost a všude se snažím něco okoukat, na druhou stranu se nechci tvářit, že přijdu s něčím absolutně novým. Zkrátka i do Chebu dospěje to, co už mají v Praze, Brně, Plzni či Kutné Hoře… Ten dosavadní koncept už byl neúnosný. Když jsem v archivu narazil na snímek někdy z 80. let, uvědomil jsem si, že mohl být klidně pořízen i loni a zároveň dokumentoval stav, který vznikl renovací v roce 1972: květiny v expozicích, vybledlé rudé běhouny na chodbách, obrazy rozvěšené mezi okny tam, kde je místo.

A na jaké konkrétní změny se může návštěvník těšit?

Stálou sbírku rozšíříme o jeden prostor, když přemístíme depozitář. Jednu místnost dále vyhradíme místní architektuře, další zase výstavám z depozitáře, což opět koresponduje se současnými trendy ´rozhýbání´ stálých expozic. Ale tou nejzákladnější změnou bude celkové pojetí. Instalace by měla dílo prezentovat tak, aby divák měl pocit, že se setkává s něčím mimořádným. Je to hra s výstavní architekturou a osvětlením, s typografií... Přizval jsem ty nejlepší spolupracovníky kurátor Ondřej Chrobák a architekt Miloslav Vavřina se podíleli na vybudování galerie v Kutné Hoře, která měla po svém otevření v roce 2010 fenomenální úspěch.

Upřesníte, kdy se můžeme těšit na zahájení a co dalšího milovníky umění vůbec čeká?

Zahájení se odehraje 4. dubna spolu s vernisáží velké výstavy Miloše Jiránka, vrstevníka Slavíčka a Preislera, která je připravovaná speciálně pro nás. V rámci formátu Opus magnum bychom zároveň chtěli prezentovat Preislerův obraz, jehož studii máme ve sbírce. Preisler totiž každé své dílo připravoval řadou skic a menších studií. Ty zde chceme vystavit. Ukázat divákovi, že ten náš obraz něco předcházelo a něco na něj navazuje ostatně to je smysl projektu Opus magnum.

Můžete nám stručně přiblížit, kvůli jakým výstavám i jiným akcím stojí za to v současné době galerii navštívit?

Velká galerie je věnována tomu nejsoučasnějšímu umění: mezinárodní projekt Start Point jsem si vymyslel před deseti lety jako konfrontaci nejlepších diplomek ze čtyř českých výtvarných škol. Dnes v něm máme 34 škol z celé Evropy a každým rokem přibývají další. Letos by se měla hlavní výstava konat v centru současného umění DOX v Praze. My ale prezentujeme výběr toho nejlepšího z loňského ročníku.

Jsme na začátku roku 2012. Jak jste prožil konec roku 2011 vy osobně?

Já si to užívám už jen proto, že mohu být doma s rodinou, která zůstala v Klatovech. Moc věcí kromě toho ke spokojenosti nepotřebuji. Stačí mně jen to, že ten každodenní tlak na čas poleví a já si mohu v klidu domova dodělat vše, co jsem nestihl, a vyčistit si trochu stůl.

Prozradíte, co vám v současné době v profesním životě dělá největší radost?

Musím se přiznat, že teď prožívám velmi příjemné období. Galerie má energii, skvěle šlape, našel jsem tu výborné lidi. Je nás sice málo a všichni dělají všechno, ale mám pocit, že v tom vidí jistý smysl a že je to baví. V grantovém programu ministerstva kultury jsme ostatně na náš celoroční program získali nejvíc bodů ze všech krajských galerií, což mi potvrzuje, že jdeme správným směrem. A pokud bych měl zmínit něco konkrétního, tak je to cena Osobnost roku, vedle StartPointu další akce, která začínala v Klatovech, a díky tomu, že jsem tam musel skončit, se dostala na mnohem vyšší úroveň. Kdysi mě napadlo, že výtvarné umění nemá nic, jako je Český lev pro film, a tak jsem tuhle cenu založil v Klatovech. Osm let to nikoho kromě výtvarné komunity nezajímalo. Před dvěma lety si ji vzal pod křídla časopis Art+antiques a udělal z ní naprosto prestižní záležitost, do které jsem jako spoluorganizátora zamontoval i naši galerii, protože to je přirozeně skvělá reklama. A když se letos informace o výsledcích objevila i ve zprávách České televize, skoro jsem nevěřil vlastním očím…