Oba tyto případy se v Karlovarském kraji v poslední době staly. Majitelé domů by proto neměli podceňovat pravidelné čištění a kontroly komínů.

Jen tento měsíc hasiči zasahovali hned u několika požárů sazí v komínech. A to v Horním Slavkově, Nejdku, na Kladské, v Plesné či v Bublavě. V pondělí večer pak aktuálně v Krajkové. „Nebezpečí požáru uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku například vlivem špatného stavu komína nebo kouřovodu nebo špatné kvality tuhých paliv, se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, které tvoří téměř čistý uhlík. Intenzita usazování, výška usazených sazí a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech na tuhá paliva. V příhodném okamžiku se saze vznítí a hoří. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1000 °C. Kvůli vysoké teplotě se pak mohou vznítit další hořlavé látky v blízkosti komína," upozornil mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Lidé se podle jeho slov mají řídit nařízením vlády z roku 2011, které jasně stanovuje podmínky požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a dalších spotřebičů paliv.

Podle legislativy si může čištění komína provádět majitel domu sám, a to minimálně třikrát ročně v případě komínu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW. V případě plynných paliv jsou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat spalinové cesty pouze jednou ročně bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče.
„Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba, a to jedenkrát ročně. 

Stejně tak revizi komína musí udělat odborně způsobilá osoba, která je navíc revizním technikem nebo specialistou bezpečnosti práce."

A jak postupují hasiči v případě požáru komína? „Hořící saze lze hasit pouze suchým pískem, protože při použití vody by se mohl komín roztrhnout. Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa tvoří páru, která se rozpíná a jelikož nemá v omezeném prostoru komínového tělesa kam uniknout, dojde k výbuchu a popraskání zdiva," poukázal mluvčí s tím, že vždy je vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat. „Při snaze požár uhasit bez ochranných prostředků může dojít k těžkému zranění. Při otevření komínových dvířek hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru, při práci na střeše zase hrozí riziko úrazu popálení od vyletujících jisker," řekl.

Odborníci upozorňují na to, že v případě požáru sazí v komíně nebo při požáru, kde je podezření, že příčinou mohl být stav komína, vyžaduje vyšetřovatel doklad o kontrole a revizi komína. V případě nedoložení těchto dokladů pak v přestupkovém řízení hrozí fyzickým i právnickým osobám pokuta. Sankce však v konečném důsledku není jediný finanční postih, ale v případě nedoložení dokladu o kontrole komína následuje krácení pojistného plnění.

Během loňské topné sezony hasiči v Karlovarském kraji vyjížděli k více než padesáti případům hoření sazí v komínech. Další požáry, mnohem rozsáhlejší, pak způsobil právě špatný stav komína. V minulosti to byl například požár podkroví a střechy rodinného domu v Nejdku, při kterém zasahovalo šest jednotek hasičů a škoda se vyšplhala na 900 tisíc korun. Vyšetřovatelé požárů stanovili jako příčinu únik spalin z komína, který byl ve velmi špatném technickém stavu. Tragický konec pak měl požár maringotky v Karlových Varech. Zde začalo hořet také od unikajících horkých spalin z kouřovodu. Od nich se okolní hořlavé materiály natolik ohřály, že začaly hořet. Uvnitř maringotky při následném požáru zemřely dvě osoby.