Před časem začala sestavovat strom života své rodiny a pátrání po identitě dědečka ji zavedlo přes Ostravu až do Chebu. Zbyly jí po něm pouze dva snímky jeden z ateliéru, druhý je zachytil před chebským Špalíčkem. Pozná někdo jejího dědečka?

„K vytváření rodokmenu mě přiměl mimo jiné i fakt, že vlastně nevíme, kdo můj dědeček byl a jak se doopravdy jmenoval," vysvětlovala Gabriela Prokopová. „Žil totiž na rodné číslo a identitu pána, kterého jsem našla v Mariánských Lázních," popisovala. V poválečné době se spousta nekolaborujících německých obyvatel snažila na našem území zůstat

Na fotografii, která jí po dědovi zbyla, je zachycený před dominantou Chebu Špalíčkem. Co by jej mohlo s městem spojovat, není zcela jasné. Poslední roky totiž žil na druhém konci republiky. „S babičkou se prý seznámil ve Vítkovických stavbách, kde spolu pracovali. Žili spolu v Šenově u Ostravy a pak v Ostravě." V roce 1956 se vzali a o dva roky později se jim narodila dcera, v roce 1960 syn. Ještě před jeho narozením, 5. 6. 1960, dědeček zemřel. „Tehdy pracoval na Nové huti, kde měl při výbuchu utrpět zranění a po několika dnech v nemocnici v Ostravě Zábřehu zemřel."

O půl století později by ráda rozluštila záhadu, odkud přesně děda pocházel, a jak se doopravdy jmenoval.

„Babička vždy říkala, že dědeček byl Němec. Zůstaly nám po něm jen fotky a švýcarské hodinky. Babička už bohužel také zemřela a pokud něco věděla, vzala si to s sebou…," dodala Gabriela Prokopová.