Tento sport se dá popsat jako hraní si na vojáky. Ale to je velmi laický popis. Často si ho lidé pletou se známějším paintballem. Tyto dva sporty toho mají zdánlivě mnoho společného, ale není tomu tak. Airsoft je více militaristicky založený, pro hráče je mnohdy i velmi náročný na psychiku. Lidé, kteří ho provozují, jsou nadšenci, kterým nedělá velký problém zúčastnit se i třídenních akcí, kdy se hraje bez přestávky.

„Airsoft je mnohdy brán jako dětská hra, ale to už není dávno pravda,“ poznamenala Veronika Schořová z mariánskolá­zeňského týmu napodobující českou armádu. „Cvičení a akce s naším týmem jsou fyzicky dost náročné a zbraně, které používáme, jsou mnohem silnější než levné hračky pro děti,“ dodala.

„Airsoft beru jako adrenalin, zábavu a odreagování. Líbí se mi také jeho reálnost, protože bych chtěl nastoupit na policejní školu,“ sdělil Jiří Bublík, člen chebského týmu, který se pod vedením Jaroslava Koloucha specializuje na boj v budovách.

„Je to trénink, výzva, možnost si leccos vyzkoušet a je to i zábava. Ideální kombinace,“ sdělil příslušník specializovaného útvaru policie, určeného pro prvotní odstranění nebezpečí zdraví nebo života, který si nepřál být jmenován. „Airsoft mi dal jedinečnou příležitost přijít do skutečných bojových situací v práci s pocitem vnitřní jistoty, protože jsem se s podobnou situací při hře už setkal a víceméně na určité podněty reaguji automaticky,“ dodal na závěr Lukáš Maďa.