Je plná rozhovorů s úspěšnými Čechy. Při jejich vzniku řadu kontaktů zprostředkoval Miloš Skácel (na snímku), vysokoškolský student z Mariánských Lázní a známý moderátor charitativní soutěže Missis. Právě zde jako host poznal mnoho zajímavých osobností. Žádost Deníku o rozhovor Miloš neodmítl.

Kolik osobností knížka představí? A čí osud je v ní podle vás nejzajímavější?
Knížka představí 14 osobností. Nejvíce nejen mě, ale i mé spolužáky, zaujalo vyprávění paní Marty Dvorské a fotografa Jana Saudka a pak také rozhovor s Mons. Františkem V. Lobkowiczem, biskupem ostravsko – opavským.

Publikace má prý obsahovat i zajímavé rodinné recepty na nejrůznější pokrmy zpovídaných. Kdo popsal nejzajímavější gastronomickou lahůdku?
Se mnou je problém, ale protože mám rád zvěřinu a omáčky, musím se přiznat, že jsme již s přítelkyní Veronikou doma zkušebně uvařili Daňčí na smetaně, což je recept Ing. Jaroslava Palase, předsedy Českomoravské myslivecké jednoty. Recept vskutku neobvyklý a doslova kouzelný jsou Těstoviny lásky od Jana Saudka. Ty jsme zatím nevařili.

Tušíte něco ze zákulisí tvorby Receptů nejen na štěstí aneb Když je práce posláním? Má jejich vydání také nějaký charitativní záměr?
Jedním z příběhů je i ten ředitelky Dětského domova Hora svaté Kateřiny paní Martiny Stawiarzové. A právě moje moderace pro dětské domovy mě přivedly k tomu, že se zrodil nápad požádat Marii Formáčkovou, aby tuto publikaci napsala. Peníze, které se získají prostřednictvím prodeje a charitativní dražbou této knížky, půjdou ve prospěch právě tohoto dětského domova a dvou katolických charit Mons. Františka Radkovského, biskupa plzeňského a Mons. Františka V. Lobkowicze, biskupa ostravsko – opavského, se kterými již mnoho let spolupracuji.

Jak se vám osobně spolupracuje s populární spisovatelkou Formáčkovou? Prozradíte něco o ní?
Marie Formáčková je bezvadná. Vždy dovede poradit a je dobrá kamarádka. Má to jednu nevýhodu, zná mě zhruba od čtyř let a vždycky na mě pozná, když chci před ní něco zatlouct. Někdy je horší než vlastní máma. Výborně vaří a peče a když jsem byl na operaci s nohou u profesora Dungla v pražské nemocnici Na Bulovce, mi Marie nosila obědy a nebo večeře. Je prostě výborná, občas se mnou i moderuje charitativní akce a lidi ji mají strašně rádi. Bylo by bezvadné, kdyby někdo sepsal její životní zážitky. Kniha by byla určitě bestsellerem. Dokonce mi pomohla přesvědčit Severočeské doly, a. s., aby vydání knihy podpořily.