VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oslavy první várky plzeňského piva kraj neminou

Karlovarský kraj – Ani Karlovarský kraj nezůstal stranou velkých oslav 171. výročí uvaření prvních litrů zlatého ležáku, unikátního svého druhu na světě. K oslavám této významné události pivovarnické historie je připraveno unikátní putování piva Pilsner Urquell po českých městech. Oslavy, které budou odkazovat primárně na uvaření první várky plzeňského ležáku a historickou tradici pivovarského řemesla, nebudou omezeny jen na Plzeň, konají se po celé republice, uvedla Jana Voborská z pořádající agentury.

7.11.2013
SDÍLEJ:

Oslavy první várky plzeňského piva neminou ani Karlovarský kraj.Foto: Foto Deník

Jednou ze zastávek celorepublikových oslav budou i Karlovy Vary a Cheb. Po svém zrodu se plzeňské pivo rozváželo výhradně na formanských vozech, a proto i během oslav symbolicky přiveze do vybraných hospod nefiltrovaný ležák v dubových sudech formanský vůz s koňmi.
Do Karlových Varů a Chebu doputují všichni aktéři oslav včetně nefiltrovaného ležáku dnes. Navštíví restauraci U Krále Jiřího v Chebu (18:00), a karlovarské restaurace Ventura pub (20:00) a Bar U Tomáše ( 21:30).
Kromě Karlových Varů a Chebu oslavy navštívily nebo ještě navštíví dalších devět měst po celé České republice. Slaví se od 11. října do 11. listopadu postupně v Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci, Ostravě, Karlových Varech, Chebu a Liberci,
Atmosféru roku 1842 ve vybraných restauracích navodí plzeňští sládkové a skupina herců v dobových kostýmech a koňský povoz.
Na programu je naražení dubového sudu s nefiltrovaným plzeňským ležákem, přípitek a samotná oslava první várky Pilsner Urquell.
„Za jeden večer navštívíme s herci v dobových kostýmech v daném městě dvě či tři hospody a v každé z nich narazíme vychlazený dubový sud s nefiltrovaným pivem Pilsner Urquell," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.
Během tohoto období bude mít dalších více než 300 restaurací na čepu nefiltrovanou variantu zlatého ležáku. Nefiltrovaný plzeňský ležák je specifický v tom, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací. Díky tomu nabízí exkluzivní pivní zážitek, a hosté tak budou mít ojedinělou příležitost najít ve své hospodě alespoň kousek z atmosféry prazdrojských sklepů.

„Nefiltrovaný ležák je poznat už na první pohled. Zlatavá barva je doplněna typickým kvasničným zákalem a při ochutnání jsou příjemně cítit čerstvé pivovarské kvasnice," přiblížil chuť nefiltrovaného piva Berka. Pivo má plnější chuť, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení. Pro jeho specifičnost a vzácnost je o nefiltrované pivo čepované při zvláštních příležitostech velký zájem. Díky nové mobilní aplikaci Pilsner Klub mohou nyní fanoušci sledovat aktuální akce ve svých oblíbených hospodách a přímo v aplikaci bude možné zjistit, v jakých restauracích bude nefiltrovaná varianta Pilsner Urquell na čepu! Více informací naleznete na www.pilsner-urquell.cz.

Legenda jménem Pilsner Urquell a její zrod 5. října 1842
Češi jsou jako národ proslulí svým pivem, považují ho za nejlepší na světě a jsou na něj také patřičně hrdí. A vcelku právem. Pivo, které se zrodilo v Plzni 5. října 1842, znamenalo pro pivní svět doslova revoluci.
Po celá staletí se vařilo pivo svrchně kvašené. Ještě na počátku 19. století bylo pivo na hony vzdálené tomu dnešnímu, zpravidla šlo o kalnou žlutohnědou tekutinu hustší konzistence.
Nespokojenost konzumentů s kolísavou kvalitou tehdejšího piva přiměla plzeňské právovárečníky, aby se pokusili najít nový způsob vaření piva, který by zajistil stálejší kvalitu produkce. Plzeňští měšťané spojili své síly a vybudovali v té době jeden z nejmodernějších pivovarů v Evropě.
Stavitel Měšťanského pivovaru Martin Stelzer objevil na svých cestách po Evropě, kde se seznamoval s moderním pivovarstvím své doby, sládka Josefa Grolla.
Dne 5. října 1842 zkombinoval Josef Groll způsob spodního kvašení s místními vybranými ingrediencemi: plzeňským sladem vyrobeným z českého ječmene a žateckým chmelem, který je i dnes považován za nejlepší na světě. V novém, technologicky vyspělém pivovaru je doplnil místní měkkou vodou a výsledkem byl průzračný, zlatý nápoj s unikátní chutí, jaký předtím svět nespatřil. Proto tento den první várky, která nastavila standardy pro všechny pozdější ležáky, oslavujeme jako významný mezník světových pivovarských dějin.
Zprávy o výjimečném plzeňském pivu brzo zvýraznily město jeho původu na mapě. První vývoz za hranice Čech směřoval v roce 1856 do Vídně a v roce 1862 bylo plzeňské pivo poprvé exportováno za hranice rakouského císařství. V roce 1873 poprvé putovalo přes oceán do USA.
„Díky své kvalitě a výrazné odlišnosti od tehdejších piv se spodně kvašený plzeňský ležák brzy rozšířil a konkurence se ho pokoušela napodobit. Konkurenční značky prohlašovaly, že jsou plzeňským pivem, bez ohledu na to, zda z Plzně skutečně pocházely, nebo ne. Pilsner Urquell tak založil celou pivní kategorii ‚pils', která dnes tvoří 70 procent všech světových piv," vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.
Pilsner Urquell je dodnes zcela výjimečné pivo. Vaří se jedinečným postupem s trojím rmutováním. Detailní receptura zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují varní postupy stejně pečlivě jako výběr těch nejkvalitnějších surovin.

Pilsner Urquell a jeho vztah ke Karlovým Varům
Měšťanský pivovar v Plzni zahájil svou existenci uvařením první várky spodně kvašeného piva 5. října 1842. Plzeňské hostince jej poprvé čepovaly už v listopadu u příležitosti martinského trhu. Všichni si pochvalovali jeho lahodnou chuť, rostl o něj zájem i v jiných krajích, a tak se plzeňské pivo pozvolně šířilo do světa. Pozvolně proto, že jeho doprava v tehdejší době nebyla právě nejjednodušší. Pivo rozváželi formani na vozech tažených koňmi, proto jeho první kroky směřovaly do plzeňských hospod a do hospod v nejbližším okolí. Přestože se začali ozývat i vzdálení odběratelé, například až z Vídně, Měšťanský pivovar chtěl nejprve dostatečně předzásobit svým pivem Plzeň a její okolí.
Díky stoupajícímu zájmu o pivo se Měšťanský pivovar rozšiřoval, aby výroba pokryla stoupající poptávku. Zatímco v prvním roce své činnosti uvařil pivovar necelé 4 tis. hl, což je podobné množství, jako vaří dnešní minipivovary, tak v šedesátých letech 19. století, kdy se dostal vyhlášený ležák na Karlovarsko, to bylo již více než 60 tis. hl. Zároveň pivovar musel zorganizovat prodej piva tak, aby netrpěla jeho kvalita a aby odbyt byl plynulý. Dopravě do vzdálenějších regionů velmi pomohl rozvoj železniční dopravy, který nastal na počátku 60. let 19. století.
Jednou z oblastí, kam Měšťanský pivovar začal dodávat své pivo, bylo i Karlovarsko, a zejména do tehdy již světoznámých lázní Karlovy Vary. Pivovar předpokládal, že se pivo bude čepovat v mnoha renomovaných restauracích, které navštěvovali lázeňští hosté, mezi nimiž byly i velmi známé osobnosti své doby. Právě ony mohly pověst o vynikající kvalitě plzeňského piva šířit do světa. Nikdo asi neuvěří, že hosté při léčení pili jen léčivé prameny, samozřejmě léčbu často a rádi doplnili i o plzeňské pivo.
Tak jako v jiných regionech odebírali pivo zpočátku malí odběratelé. Koncem let 60. a na počátku 70. let 19. století mezi nimi byli G. Fischer, J. Hoffmann, Gotlieb Lederer, C. Stelzel a Wenzel Schroll. Hotel Bellevue zásoboval plzeňským Josef Zimmermann, restauraci na karlovarském nádraží Josef Bendl z Rybář a hostinec U Modré hvězdy Anton Lanzendörfer. Koncem 70. let přibyli Robert Eppstein, Heinrich Victora, firma bratří Ledererů nebo firma Ullrych a Gross, která dodávala pivo i do Františkových a Mariánských Lázní.
Obliba plzeňského piva stoupala a Měšťanský pivovar na tuto skutečnost reagoval tím, že v roce 1878 zřídil v Karlových Varech sklad piva, který svěřil už zmíněné firmě Ullrych a Gross. Firma úspěšně obchodovala a v roce 1912 ji po smrti majitele Karla Ullrycha převzala jeho vdova Terezie. V roce 1920 předala firmu Josefu Nachbarovi. Ten ji provozoval spolu se svým synem až do roku 1945.
Po skončení 2. světové války se obchod s pivem zásadně změnil se zavedením národní správy do Měšťanského pivovaru. Nový podnik Plzeňské pivovary přemístil svůj sklad do karlovarského pivovaru, posléze jej předal podniku Pramen. Neutěšená situace trvala až do roku 1995. Tehdy bylo v Karlových Varech zřízeno obchodní středisko Plzeňského pivovaru, které v roce 1997 získalo novou účelovou budovu v těsné blízkosti Karlových Varů, v Sedlci.
Záznamy o odebraném plzeňském pivu, které se v Ústředním archivu Plzeňského Prazdroje dochovaly, uvádějí, že od roku 1892 do konce 19. století směřovalo do Karlových Varů kolem 9 tisíc hl ročně. S počátkem nového století se odběr zvýšil dokonce až na 13 tisíc hl a s malými odchylkami byl stejný až do I. světové války. Válečné události zapříčinily v odbytu piva pokles, v roce 1918 se v Karlových Varech vypilo jen tisíc hl. S rozkvětem lázní v době I. republiky se zlepšily i obchody s pivem a do lázní směřovalo až do roku 1931 více než 16 tisíc hl.

Autor: Redakce

7.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Svátek oslaví koncertem

Ilustrační foto.

Policisté zachránili život mladé dívce

Naši prvňáci už ve středu v Chebském deníku, představíme prvňáčky ZŠ Hazlov

Chebsko - Ve středu 18. října najdete v Chebském deníku prvňáky – ZŠ Hazlov.

Nová klinika vrátí lidi zpět do života

Františkovy Lázně - Celoevropsky jedinečná rehabilitační klinika by mohla do dvou let vzniknout ve Františkových Lázních. Zařízením se 150 lůžky by ročně prošlo až 2000 pacientů. Díky projektu by se navíc zachránily unikátní Luisiny lázně.

„Horvy“ úřadoval v lékárně

Sokolov – Lékárna NEMOS v Sokolově. „Ono mu je dneska deset, prozrazují rodiče malého Davida, který přijel do sokolovské nemocnice na vyhlášené oční oddělení až z Tachova. Reakce je blesková.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení