VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pomocí vrtů nahlédnou vědci do útrob země

Karlovarský kraj – Zemětřesné roje, které se v Karlovarském kraji opakují už od dob středověku, stále nedávají odborníkům spát. Pokaždé když se zemětřesení v regionu ohlásí specifickým duněním a tradičním chvěním předmětů, žhaví se linky Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

1.8.2017
SDÍLEJ:

Ilustrace ukazuje, jak pod Chebskem vzniká zemětřesení. Foto: Foto: Deník/Petra Smrčková

Lidé chtějí vědět, kdy udeří další otřes, jakou sílu bude mít, a dokonce zdali se nemají z rodného Karlovarského kraje odstěhovat. Odborníci pokaždé všechny uklidní, že se není čeho bát. V západních Čechách se vyskytují takzvané zemětřesné roje, které nemohou svou silou překonat magnitudo čísla 5. Ale aby odborníci mohli zemětřesení studovat s ještě větší přesností a aby mohli detailněji sledovat dění v zemské kůře, odstartovali projekt na vybudování několika mělkých vrtů na Chebsku. Ty postupně vyrostou během několika let. Co přesně vrty do země seismologům přinesou, vysvětlila seismoložka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Pavla Hrubcová (na snímku).

Pavla Hrubcová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.O seismologické vrty do země usilujete několik let. V jaké fázi nyní jednání jsou? Kde přesně byste vrty vybudovali a jak by měly být hluboké?
Díky své jedinečnosti je oblast západních Čech a přilehlé části Německa ideální pro vybudování laboratoře in situ, která bude sloužit ke studiu vzájemných vztahů mezi zemětřeseními, fluidy – tj. kapalinami v zemské kůře, horninovým prostředím a biosférou. Laboratoř se bude skládat ze sítě pěti mělkých vrtů a její vybudování proběhne v rámci mezinárodního vrtného programu ICDP (International Continental Drilling Program). Nově vzniklá moderní, komplexní laboratoř v mělké hloubce se zaměří na tři vzájemně propojené oblasti základního výzkumu: zemětřesné roje, výrony CO2 magmatického původu a jejich migraci zemskou kůrou a složení a změny v hlubší biosféře. Laboratoř tak bude sloužit unikátnímu multiparametrickému sledování zemětřesení a jeho přidružených projevů. Hloubka monitorovacích vrtů bude první stovky metrů a umožní výrazně zlepšit registraci seismické aktivity a mobility fluid. Pozorování ve vrtech poskytne možnost sledovat velmi slabá zemětřesení a analyzovat procesy vyvolané fluidy v ohnisku zemětřesení. Doposud se sledování a analýza fluid prováděly pouze na povrchu, mnohdy v nepravidelném režimu. Protože jsou místa s masivními výrony CO2 dobře známá a dostupná, nabízí se možnost vybudování nepřerušeného monitorování a analýzy v reálném čase na bezpečných a snadno přístupných místech. Sledování fluid bude navíc probíhat v různých hloubkách, což umožní odlišit vliv povrchových a hlubokých procesů na složení a množství fluid. Pro sledování zemětřesení a fluidní aktivity budou tyto vrty rozdělené na fluidní a seismologické. Místa mělkých monitorovacích vrtů pro sledování zemětřesení jsou plánovaná v okolí města Oloví a na Mýtině, na území Německa u Bad Brambachu a v okolí Klingenthalu. Dva rozdílně hluboké fluidní vrty budou umístěné v blízkosti Hartoušova, první z nich už vybudovaný je. Vrty budou osazené vrtními seismometry k registraci slabých zemětřesení, fluidní vrty navíc spektrometrem a přístroji pro sledování složení fluid a jejich změn.

Zpřesní se vybudováním vrtů podstatným způsobem získané informace o dění pod našima nohama?
Oblast západních Čech a přilehlá část sousedního Německa se vyznačují zvýšenou geodynamickou aktivitou. Ta se projevuje ve formě zemětřesných rojů, vyvěrá zde množství proplyněných minerálních vod a volného oxidu uhličitého. Kvartérní vulkanickou činnost dokládají sopky. Všechny tyto jevy spolu se seismicitou oblasti svědčí o aktivních geodynamických procesech. Tím se tato oblast řadí mezi unikátní místa v Evropě. Po dlouhá desetiletí se seismologové snaží najít příčinu zdejších zemětřesení i hlubší souvislosti s ostatními geodynamickými projevy. V současné době se má za to, že zemětřesné roje jsou v mnoha případech iniciovány fluidy. Není ale jasné, jakým způsobem k tomu přesně dochází. Geodynamická aktivita, fluida a zemětřesné roje v západních Čechách tak představují unikátní fenomén světového významu, jehož dlouhodobé sledování může přispět k zodpovězení podobných otázek.Ilustrační snímek.

Jak dlouho by se vrty v chebském regionu budovaly? A na kolik korun by mohly přibližně přijít.
Vybudování sítě mělkých vrtů má několik etap a zahrnuje přípravné části, jako vytipování vhodných vrtných monitorovacích míst, administrativní část zahrnující projektovou dokumentaci a nezbytná povolení, vlastní vrtání a v neposlední řadě osazení vrtů přístroji. Realizace monitorovací sítě ve vrtech se uskuteční v řádu několika let. Vlastní vrty se budují postupně, nově nabyté zkušenosti z jednoho vrtu se uplatňují při realizaci dalších vrtů. Vybudování sítě mělkých monitorovacích vrtů probíhá v rámci mezinárodního vrtného programu ICDP (International Continental Drilling Program), na přístrojové vybavení budou poskytnuty finance z české i německé strany. Na práce spojené s vrtáním je v programu ICDP alokována částka kolem 1 mil. USD, tedy 22 milionů korun.

Jsou podobné seismologické vrty i někde ve světě?
Ve vyspělých státech, kde jsou zemětřesení běžným jevem, je takové monitorování standardní. Seismické stanice umístěné do mělkých vrtů umožňují odstranit povrchový seismický šum, což přispívá k detailnějšímu poznání parametrů zemětřesení. Západočeská zemětřesení soustavně registrují povrchové seismické stanice v síti WEBNET a vyhodnocuje je Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Seismické stanice ve vrtech mohou přinést dodatečné informace o parametrech zemětřesení. Vrtné stanice navíc doplní stávající seismickou síť zejména v místech, kde je registrace pozemními stanicemi díky vysoké úrovni šumu znemožněna, například v Chebské pánvi. Plánovaná hloubka vrtů je malá a odpovídá mělkým průzkumným ložiskovým vrtům, kterých se v minulosti zrealizovalo i v západních Čechách několik, mnohdy i hlubších.

Existuje reálná možnost, že byste se pomocí vrtů o blížícím se roji dozvěděli s větším předstihem?
Předpovídání zemětřesení není jednoduchý proces. Ačkoliv se poznání procesů souvisejících s přípravou a vznikem zemětřesení a technika měření různých seismologických parametrů v posledních několika desetiletích vyvíjely velikou rychlostí, stále zůstává velmi obtížným úkolem změřit a vyhodnotit takové změny v zemské kůře, které by mohly být využity k včasné a přesné předpovědi zemětřesení. Odborníci sice znají oblasti, kde se zemětřesení vyskytují nejčastěji, ale předpovědět je nedokážou. Jde o příliš složitý systém s příliš mnoha proměnnými.

Nemohou zmíněné vrty nějakým způsobem ovlivnit vydatnost minerálních pramenů u Františkových nebo Mariánských Lázní?
Plánované vrty jsou mělké. Navíc celá oblast západních Čech je hustě protkaná strukturními vrty, které pocházejí převážně z 60. až 80. let a jsou někdy i mnohem hlubší. K poškození režimu minerálních vod by tedy dojít nemělo. Přesto plánované vrty podléhají schvalování odborníky, kteří mají tuto oblast na starosti.

Zmínila jste, že jeden z mělkých vrtů se nachází už u Hartoušova. Podařilo se skrz něj přijít na něco převratného, co se zemětřesných rojů týče?
Vrt byl dokončen nedávno, umístění přístrojů se zatím realizuje, takže je předčasné hovořit o nějakých výsledcích.

Nyní s vlnou nového zemětřesného roje se lidé ptají, co vlastně otřesy způsobuje. Dokážete s pomocí vrtů přesněji určit pravou příčinu záchvěvů půdy? Spekulovalo se i o nově se rodící sopce pod Karlovarským krajem.
O nově rodící se sopku se v západočeské oblasti nejedná. V současné době se má za to, že zemětřesné roje jsou v mnoha případech iniciovány fluidy, to jest kapalinami v zemské kůře. Pořád ale není jasné, jakým způsobem k tomu přesně dochází.

Autor: Jan Buriánek

1.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Míša Rauscherová, vrchní sestra z interního oddělení sokolovské nemocnice, je ve finále prestižní soutěže.

Vrchní sestra ze sokolovské interny by se mohla stát Nej sestřičkou roku 2017

Ilustrační foto

Máme žízeň. A projevilo se to v prodeji

OTÁZKA PRO: Milana Vrbatu, mluvčího Městského úřadu v Aši

Cheb - Mluvčí městského úřadu o novém parkovišti.

Joker chystá Zahradní slavnost

Cheb – Jak se městu Cheb podařilo upravit komunitní zahradu v chebské Májové ulici naproti restauraci Hannibal? O tom se může na vlastní oči přesvědčit i veřejnost, a to již v úterý 22. srpna.

Zábava hlupáků aneb vandalové řádí. Škody jsou ve statisících

Karlovarský kraj - Posprejované vagony, zničené lavičky, ulámané části soch nebo poškozené stromy. S nálety vandalů se musí potýkat města v Karlovarském kraji. Ataky se nevyhýbají ani menším obcím. Škody jdou přitom do statisíců.

Motivací mají být stipendia od kraje

Karlovy Vary - Motivační a prospěchová stipendia za druhé pololetí uplynulého školního roku získají od Karlovarského kraje studenti z jedenácti středních škol v regionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení