V době velikého rozšíření počítačů si agresor může najít mnoho různých nástrojů, jak své oběti ublížit. Útočník je totiž většinou anonymní, oběť nezná jeho věk, pohlaví nebo sociální postavení. Může jím být v podstatě kdokoliv.

„Útočník kyberšikany nemusí být sám, hovoříme také o sekundárních útočnících, což mohou být diváci a šiřitelé," prozradila policejní mluvčí Kateřina Böhmová. „Šiřitelé znásobí dopad útoku na oběť a mohou tím způsobit mnohem více škody než samotný útočník. Oběť se může cítit bezmocná a neschopná, protože se nemůže bránit proti útokům anonymního agresora," dodala.

Jak se ale bránit před kyberšikanou? Je to jednoduché. Člověk by neměl být přehnaně důvěřivý, neboť nikdy neví, kdo sedí na druhém konci kabelu. Také by neměl veřejně sdílet citlivé osobní informace, jako jsou osobní údaje, fotografie a mnoho dalšího.

Jak se bránit při kyberšikaně? Útok by měla oběť nahlásit dospělým nebo svým známým. Také by si měla změnit svou virtuální identitu, aby předešla dalším útokům, a měla by si uchovat důkazy, jako jsou zprávy, videozáznamy nebo internetové odkazy, pro možné vyšetřování. Dále by se měla oběť pokusit útočníka odhalit.

„Pokud se ve vašem okolí objevila kyberšikana, nebuďte lhostejní a oběť podpořte nebo jí nabídněte pomoc," dodala Böhmová.

„S něčím podobným jsem se už setkala. Na internet jsem vystavila nějaké své fotografie a poté mi někdo začal psát a bombardovat mě komentáři. Rychle jsem vše smazala a incident se už neopakoval," prozradila mladá oběť kyberšikany, která si nepřála být jmenována.