Kliknutím zvětšíteBochov – /FOTO, VIDEO/ Netradiční předvolební debatu absolvovali v úterý lídři osmi politických stran a hnutí, které mají podle nedávného průzkumu společnosti SANEP v Karlovarském kraji šanci dostat se do Poslanecké sněmovny. Zástupci politických stran předem vůbec netušili, kam je autobus Deníku zaveze a o jakých tématech budou se svými soupeři a také s občany hovořit.
Do autobusu nastoupili. Autobus všechny politiky nakonec odvezl do Bochova na Karlovarsku, kde na ně čekali občané i starostové z okolních měst a obcí. Co nejzajímavějšího během téměř tříhodinové debaty zaznělo? Vzhledem k tomu, že politici kandidují za Karlovarský kraj, nedalo se nedotknout jednoho z nejpalčivějších problémů regionu. Tím je bezesporu vylidňování. Z kraje, ve kterém je nejméně obyvatel, lidé neustále mizí jinam.
V tomto případě se lídři shodli na tom, že kraji chybí etablovaná vysoká škola. Nejsou tady vytvořené podmínky proto, aby se mladí chtěli vrátit zpátky. V regionu jsou nejnižší mzdy, chybí podpora malých obcí a drobného podnikání.
Podle Jaroslava Borky (KSČM) je problém i v zemědělství. „Příhraničí je poměrně rozdané mezi obyvatele jiných států. Je fakt, že do budoucna můžeme mít velké problémy s tím, abychom v těchto oblastech něco dělali. Nelíbí se mi, že nejsme soběstační a spousta zkušeností ze zahraničí praví, že zemědělská půda se z ruky nedává.“
Omezení odlivu lidí z kraje vidí Jan Bureš (ODS) také v účinné podpoře podnikání. „Měli bychom přestat překážet těm malým, kteří něco dokázali a mají chuť se rozvíjet. To znamená proškrtat nesmysly jako jsou různá kontrolní hlášení a koneckonců i EET. Nechat to skutečně na lidech, aby si podnikání buď vyzkoušeli a nebo podnikání, které dělají, měli šanci rozvinout, oni v tom daném místě vědí, co potřebují. Přestaňme jim překážet, vymýšlet různé předpisy a zákony. Spíš seškrtejme daně.“
Dlouhodobě se také řeší, že levnou práci v České republice zastávají pracanti z Východu. Dan Ťok dal jasně najevo, že to sice není dlouhodobé řešení ale také, že problém se nevyřeší tím, že v Čechách budou pracovat pouze Češi. Na to mu kontrovala Karla Maříková (SPD). „Když sem přivedeme levnou pracovní sílu, tak firmy nebudou nuceny zvyšovat platy a budou pořád na té minimální úrovni. Když se podíváte na to, jaký počet Čechů pracuje v Německu, tak to stejné číslo jako stejný počet, který nám chybí dnes. Oni odcházejí kvůli platům do Německa.“
Máme se bát těžby lithia?
Debatou lomcovalo také téma Lithium a dopady jeho těžby na krajinu a obce, kterými by měly v budoucnu projíždět kamiony. Podle odhadů by jich jezdilo osmdesát šest tam a zpátky. Jasné v tom má Petr Zahradníček (TOP 09) „Baví mě, jak všichni před volbami otevřeli kartu lithium. Já ho sleduji na Hornoslavkovsku od samého počátku. Už od jara jsme na kraji řešili problém pro okolní obce a jejich zatížení. S paní Halákovou jsme byli na vyjádřeních EA. Než jsme vůbec prosadili, aby se to vozilo vlakem, a teď se dostáváme k tomu, co jsem chtěl říct, že jedna z věcí restartu je nápad, že se ze Slavkova obnoví železniční trať přes Loket. Dvacet pět let po tom nikdo ani neštěkl, když jsme chtěli dělat šlapadla, aby se trať nezdevastovala, a aby se aspoň udržela. Trať je rozkradená, některé mosty chybí, a dnes stát přijde s tím, že se opraví, protože by to bylo pro cestovní ruch dobré. Co je to za kecy, proboha. Vždyť je to kvůli lithiu. Stát bude soukromé firmě opravovat trať. Mluvil jsem s lidmi z té firmy a ptal jsem se jich, jestli se zúčastní oprav, považoval bych za fér, pokud se ta těžba zahájí, že by se měli podílet na rekonstrukci této trati, a oni řekli, že ano, že se toho rádi zúčastní. Ale stát a kraj zatím pro to mnoho neudělal. To mi vadí. Najednou se bude trať opravovat pod rouškou pro cestovní ruch, ale my všichni víme, že to je pro soukromou firmu, která bude těžit lithium.“
Své ke kauze dopravy lithia řekla i Olga Haláková (KDU-ČSL). „Já vám řeknu, jak je to v praxi. Když se dotýkáme nějaké těžby, která je poblíž města, v kterém jsem v jeho správě už delší dobu, vypadalo to tak, že nás nikdo nepřizval k žádnému jednání, že přes část naší obec Bečov-Krásný Újezd bude jezdit osmdesát náklaďáku denně. Krásný Újezd je jedna cesta. Jednosměrná, úzká, ani nemá těch šest metrů a při ní jsou domy, takže v praxi to vypadá tak, že nevím, kdo to všechno rozhodoval, kdo to dělal, kdo přijímal memoranda. V této chvíli mě zajímá, co se vlastně děje v té obci, které se to týká. My jsme nikoho nezajímali. My jsme nebyli účastníci řízení a dozvěděli jsme se to z úřední desky, že je nějaké jednání EA. Tam jsme přišli, viděli zamračené tváře těch, kteří to organizovali, a kteří vydrželi, že přišla veřejnost, která se bouřila, protože se to dotklo všech v Horním Slavkově, v Lokti a v Bečově.“
Ke kauze lithium se vyjádřil i Petr Třešňák (Piráti). „Mělo by smysl podívat se na samotný horní zákon. Tato vláda schválila nařízení vlády, kde se stanovila cena za jednu tunu pro stát na deset tisíc korun. A jestli není mnohem lepší cestou aktualizovat toto nařízení a stanovit si tam takovou sumu, že by pro ten stát bylo výhodné i za předpokladu, že by těžila soukromá společnost.“
Předvolební debata se dotkla i návratu armády do kraje. I tady se názory politiků lišily. Zatímco Petr Zahradníček by byl pro to, aby si o přítomnosti armády rozhodly obce, Markéta Wernerová (ČSSD) je jasně pro. „Jsem zastáncem toho, aby kraj posádku měl. Evropa dnes není bezpečná. Kdyby se něco stalo, většina mladých lidí neumí ani držet zbraň. Stejně tak jsem pro zavedení povinné vojenské služby. Ale ne po dobu dvou let, takový základní výcvik by stačil. A klidně se nebojím jít také, jako žena.“
Lídři se také snažili přijít na kloub tomu, proč v regionu chodí lidé tak málo k volbám a jak je přesvědčit. Se zajímavým návrhem přišel Petr Třešňák, který by vytvořil model, že by účast u voleb byla odečítatelnou daňovou položkou. Daň Ťok (ANO) si myslí, že řešení je jinde. „Lidé musí mít pocit, že má smysl k volbám chodit. Jestli ho mít nebudou, tak tam nepůjdou, ať uděláme cokoli. Odpočet z daně je báječná myšlenka, ale mně přijde, že je tady jakási skepse, že se už nedá nic udělat. Je potřeba vyburcovat lidi, že se dají věci měnit a že mohou být jiné a lepší.“
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
