Diamantovou svatbu oslavili se svými dětmi, vnoučaty a pravnoučaty v Lipoltově, kde dlouhá léta žili. Nyní bydlí v Chebu. Vychovali celkem tři dcery, mají sedm vnoučat a čtyři pravnoučata. Zárukou společně strávených let je podle nich hodně lásky, tolerance a úcty jednoho k druhému.

„Já jsem se narodil v Leštině u Tábora, moje manželka v Rumunsku," uvedl Ludvík Maršíček.

Poprvé se spatřili na zábavě nedaleko Chebu. „Seznámili jsme se v roce 1953 na taneční zábavě ve Dřenici u Chebu a už tehdy přeskočila mezi námi pomyslná jiskřička," doplnila Anna Maršíčková.

Ludvík Maršíček pracoval celý život jako kovář a jeho choť byla zaměstnaná v zemědělství. Během společně trávených let zavítali i několikrát k moři.

„I když jsme žili na vesnici a pracovali v zemědělství, vždy jsme si udělali čas pro své děti, jezdili po Čechách, kde jsme navštěvovali hrady a zámky," vyprávěla Anna Maršíčková.

„Dovolenou jsme si užívali v Rumunsku, Maďarsku, Německu. Cestovali jsme často autem s celou rodinou. Já se domluvím německy, má žena zase slovensky," uvedl Ludvík Maršíček. A co by doporučili současným novomanželům? „Dnešním mladým doporučujeme, aby si vážili jeden druhého a měli hodně trpělivosti a nedělali hned unáhlená rozhodnutí. Doba je hrozně uspěchaná, mladí lidé mají starost o bydlení, o práci, doma pak málo komunikují a neřeší společně problémy," řekla Anna Maršíčková.

„I my jsme měli hodně starostí, stavěli jsme dům, vychovávali tři děti, hodně jsme pracovali, přesto prožíváme krásný život. Umět spolu stárnout a stále si vážit jeden druhého je velmi pěkné, a tak přejeme všem ostatním, aby se jim povedlo něco podobného jako nám. Potěšilo by nás, kdyby dnešním mladým vydrželo manželství také tak dlouho, " doplnil Ludvík Maršíček s tím, že s manželkou se celý život snažili chovat se slušně.