Při stavebních pracích na barokním křídle kláštera se podařilo objevit nejen soubor románských oken, ale také odkrýt středověkou zeď po celé výšce až k okapní římse.

„Díky předchozímu archeologickému výzkumu jsme věděli, že se v tomto prostoru zachovalo v suterénu středověké zdivo,“ informoval Tomáš Karel z Národního památkového ústavu. Průzkum ale ukázal, že středověká zeď je mnohem vyšší, než se předpokládalo. „Navíc se zde povedlo objevit soubor románských oken. Kombinace velice kvalitně zpracovaných vysokých a úzkých polokruhem završených oken, nalezených ve dvou podlažích nad sebou, svědčí pro to, že budova vznikla kolem poloviny třináctého století,“ přiblížil.

Lávka, která vede přes chebské nádraží je uzavřena již několik měsíců.
Nad opravou lávky se smráká. Patka pilíře stojí špatně

Tento významný objev podle odborníků může více přiblížit historii kláštera. „Pravděpodobný výklad prvních let kláštera může být takový, že v době Hroznatově bylo vybudované nějaké provizorium pro život bratří a začal se stavět chrám,“ popsal. Ten byl dokončen kolem roku 1232, kdy byl slavnostně vysvěcen. „No a možná až po dokončení chrámu byla započata stavba zděného konventu, ze které máme dochovány části suterénu a západní průčelí,“ dodal.

Dokončení konventu se tedy zakladatel kláštera, blahoslavený Hroznata, nedožil, zemřel totiž v roce 1217.

Středověká zeď a románská okna ale nejsou jediným tajemstvím, které tepelský klášter za poslední léta vydal. Cenným nálezem jsou například základy nárožní věže barokního konventu, středověký opevňovací příkop, středověká turbína nebo základy několik staletí staré kašny.

Chodbu, která bude směřovat k sopouchu sopky Komorní hůrky, osadí odborníci zábradlím.
Ke chřtánu sopky povede zábradlí

Jedním z nejvýznamnějších nálezů, o kterém odborníci hovoří jako o nálezu století, je kostrové pohřebiště s dvacítkou hrobů, které objevili archeologové před západním průčelím opatského chrámu kláštera. Hroby pocházely z konce dvanáctého, nebo z počátku třináctého století. Zajímavý byl také způsob pohřbívání, jednalo se o takzvaný etážový způsob, kdy se kvůli úspoře místa mrtví postupně vrstvili na sebe, uloženi byli hlavou k západu a obličejem k východu.