Nádob na třídění odpadu také v Chebu stále přibývá. A to i přes to, že musí město jeho vývoz dotovat. Problémem však stále zůstává, že někteří občané nevědí, jak vlastně přesně třídit.

„Na základě obecně závazné vyhlášky města Chebu, která stanovuje poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vybírá město od občanů 500 korun ročně,“ uvedla Martina Kuželová, mluvčí chebského městského úřadu. „Náklady na tento systém jsou v Chebu ale čtyřnásobně vyšší, než město na poplatcích vybere,“ potvrdila.

Celkové náklady se ročně pohybují okolo 40 milionů korun.

„Tím, že se část odpadů vytřídí a po přetřídění, vyčištění a úpravě využije jako druhotná surovina, získá město zpět na odměnách od autorizované společnosti EKO-Kom ročně zhruba 1,3 milionu korun,“ podotýkala mluvčí s tím, že suma závisí na množství a kvalitě vyseparovaných využitelných odpadů.

„Cheb v porovnání s městy regionu získává odměny menší, protože množství a kvalita třídění jsou nízké.“ Jak vysvětlila, stále se stává, že je sklo s porcelánem, zrcadly, papír je mokrý, mastný nebo jinak znečištěný a plastové nádoby jsou špinavé od jiného odpadu. Takový materiál pak nelze zpracovat a končí z části na skládce.

A právě to trápí i některé občany.

„U nás na sídlišti máme problém, že někteří vyhodí odpad do nádoby, která je blíž – bez ohledu na to, na co je a jaký odpad jde dotyčný vyhodit,“ zlobil se jeden z Chebanů. „Tím ztrácí motivaci i ti ostatní.“

Jinde vidí problém spíš v neznalosti.

„Pokud vím, tak u nás se lidé snaží odpad třídit poctivě,“ řekl šestatřicetiletý Václav Sedlák z Chebu. „Kolikrát jsem viděl, že v naší ulici vyhazovali odpad i ti, kteří v naší ulici nebydlí. I ti dali vše tam, kam patří. Pokud jsou nějaké problémy, tak možná proto, že lidé nevědí, že odpad musí být například 'čistý'.“