VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Včelám škodí spíše mráz než teplo

Chebsko - Příchod trvalejších mrazů po celkem teplé zimě může způsobit úhyn včelstev.

30.1.2014
SDÍLEJ:

Včelař Václav Voříšek. Foto: Foto: archív Václava Voříška

Venkovní teploty v posledních dnech začaly klesat pod mrazu, a včelařům tak nastaly krušné chvíle. I když teplejší zima včelám vyloženě nevadí, příchod trvalejších mrazů může včelstvo ohrozit. Chladný vzduch může totiž zapříčinit i úhyn včelstev. Ta většinou umírají hlady. I na tento jev upozornil včelař Václav Voříšek z Chebu.

Včelám prý letošní teplotně nadprůměrná zima nesvědčí. Můžete popsat proč?

Je to pouze názor některých ´včelařských odborníků´. Pravdou však zůstane, že teplých zim, jako je ta současná (2013/2014), bylo v minulosti již více a včely je bez problémů přežily. Není tedy namístě obava, že by tomu tak nemělo být i letos.

Může teplé počasí ovlivnit přípravu včel na jarní a letní měsíce?

Snad již vešlo ve všeobecnou známost, že včely v zimním období nespí ve strnulém stavu, jako to činí někteří savci a také blanokřídlí, jako například vosy, sršně, čmeláci, samotářské včely, nýbrž se semknou do zimního hroznu, konzumují potravu, svalovou činností vytvářejí potřebné teplo a také odchovávají plod, tedy mladé včely. Provádět tuto činnost mají za úkol zimní dlouhověké včely, které ve včelstvu žijí šest až devět měsíců.

Teplejší počasí v období po zimním slunovratu, kdy se prodlužuje sluneční svit, podněcuje včelstva ke zvýšené plodové činnosti (výchově potomstva). To má za následek i vyšší spotřebu medných zásob, které si včely pro přežití tohoto období připravily, a také spotřebu bílkovin, které včely krmičky potřebují pro tvorbu krmné kašičky pro výživu plodu (mladých larev). To u včelařů vzbuzuje obavu, že kojící včely nebudou mít dostatek této potravy v období předjaří a jara, kdy umírají zimní dlouhověké včely a mají být odchovány prvé letní krátkověké včely. A v čem je ta největší záludnost? Spočívá v samotných včelařích, jejich znalostech, zkušenostech a v některých případech i jejich ochotě včelám vytvořit správné podmínky pro zimní období.

Může současné klima nějakým způsobem i ovlivnit budování včelstva?

Zde si musíme poněkud ujasnit pojmy. Zda se jedná o rozmnožování včelstev, to znamená zvyšování početního stavu jednotlivých včelstev, tedy laicky řečeno, rozroste se nám počet úlů na včelnici. Nebo zda se jedná o růst včelstva, to znamená, že ve včelstvu narůstá počet jednotlivých včel a takové včelstvo početně sílí.

O rozmnožování včelstev v tomto období je předčasné hovořit. K tomu dochází až mnohem později. K rozmnožování včelstev dochází až v období včelařského jara a časného léta. Tato období můžeme datovat do konce dubna až června běžného kalendářního roku. To jsou období, kdy příroda nabízí nadbytek potravy a také jsou již poměrně vysoké teploty vně úlů. Včelstva vysokou plodovou činností dorostla k velké síle, odhaduje se cca 50 000 60 000 jedinců v jednom úle, a tak se rozhodnou rozdělit. Část včelstva se starou matkou (královnou) se vydá hledat jiné místo k životu. V původním úle zůstane druhá část včelstva, která se dále stará o plod a odchování mladé matky, aby i toto včelstvo mohlo dále žít.

Otázka byla patrně míněna, zda se jedná o nárůst, tedy zvyšování početního stavu mladých včel v zimujícím včelstvu. Jak již jsem uvedl výše, tak se zvyšující se sluneční aktivitou počínají včely zakládat plodové těleso a toto dále rozšiřovat. Včely, které se vylíhnou, zvyšují sílu včelstva a nahrazují včely, které v zimním období uhynuly. Předčasné plodování, výchova mladých včel, však včelstvo vyčerpává a to má neblahý vliv na včelstva slabší nebo postižená některou z včelích chorob. Bývá také jednou z příčin silného oslabení, až zániku včelstva.

Jakým způsobem se včelař při teplém počasí musí o včely starat? Panují pro toto období nějaké speciální podmínky?

Zimování včelstev při teplém počasí není z jejich hlediska žádnou výjimkou. V přírodě se musí volně žijící včelstva také sama vyrovnat s rozmary počasí. U chovaných včelstev musí včelař provést všechny obvyklé úkony, aby včelstvům zajistil řádné zimování. To znamená, že zazimuje zdravá, silná a dobře zásobená včelstva. Na včelnici trpí slabá a nemocná včelstva. Každé včelstvo musí mít k dispozici přiměřený úlovný prostor a dostatečný přívod čerstvého vzduchu a také možnost odvětrání vodních par, které vznikají při konzumaci zásob medu, tedy zásob, které si včelstva připravila pro období zimy. Musí také zabezpečit klidné zimování bez rušivých vlivů z vnějšku, měl by například dbát na to, aby zimující včelstva nerušilo klepání větví sousedícího porostu při poryvech větru, aby se do úlů nedostali hlodavci, aby včelstva nerušili ptáci a tak podobně. Musí i v průběhu zimních měsíců sledovat stav včelstev poslechem, prohlídkou spadu voskových víček, mrtvých včel a parazitických roztočů na podložkách pod každým včelstvem a vyvarovat se rušení včelstev zbytečnými, bezdůvodnými prohlídkami. V ostatním se včelstva musí spolehnout sama na sebe. Mají v tom již praxi trvající mnohem déle než jen 15 milionů let.

Může teplé počasí způsobit i úhyn včel?

Jak již jsem výše uvedl, předčasné plodování a výchova mladých včel mají za následek zvýšenou konzumaci potravy a rychlejší naplnění výkalových vaků včel. To není žádoucí, protože včely nekálí v úle, nýbrž za teplejšího slunného dne provádí očišťovací prolety. Nadměrná konzumace potravy včelstva vyčerpává a má neblahý vliv zvláště na včelstva slabší nebo na včelstva, u kterých se v průběhu zimování rozvinula některá z včelích chorob, převážně to bývá nemoc, kterou vyvolává prvok Nosema apis. To bývá také jednou z nejčastějších příčin úhynu takového včelstva.

Pomůže včelám, pokud nyní přijdou mrazy a chladnější počasí? Anebo jim to může vzhledem k současným teplotám paradoxně ještě více ublížit?

Ano, takový zvrat z teplého počasí do déletrvajících mrazů může včelstvům, zvláště slabým, skutečně ublížit. Včelstva, která již založila plodová tělesa, ošetřují a zahřívají plod. K tomu potřebují potravu. Potravu, která je umístěna v dotyku se zimujícím včelstvem. Tuto odčerpávají okrajové včely zimního tělesa včelstva, předávají ji dále svým družkám a tak je zabezpečen tok potravy v zimujícím včelstvu. Pokud přijde déletrvající ochlazení, mrazy, včely se semknou do těsnějšího chomáče, vyčerpají zásoby potravy, na které jim chlad dovolí dosáhnout, a pak počnou hladovět, protože jim pud nedovolí plod opustit a přesunout se blíže k zásobám. Pokud tento stav trvá několik dnů a včelař včas nezasáhne a nedodá zásoby do jejich dosahu, pak je takové včelstvo odsouzeno k zániku, smrti hladem. To bývá další častou příčinou zimních úhynů.

Co dalšího včelstvům v zimním období hrozí?

Je to hlad, choroby, parazité, škůdci, ať již živočišní, či dokonce z řad některých lidí, vandalů. Průběh zimy, ať již teplé, nebo studené, nemůže život včelstva, které je v dobré zdravotní kondici a dostatečné síle, dobře zásobené potravou, v přiměřeném a vzdušném prostoru, ohrozit. To vše má ale ve svých rukách sám včelař.

Autor: Jan Buriánek

30.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pestalozzi vznikli jako studentská kapela v roce 1988. Jedním ze zakládajících členů byl i Petr Gardner.

Nekonečná jízda kapely Pestalozzi začala před 30 lety

Ilustrační foto

Zádub-Závišín má zastupitelstvo

Letní svatby jsou in, oddává se na lávce, golfu, na poli nebo u vysílače

Karlovarský kraj – Jako by se s nimi roztrhl pytel. Svatby v létě jsou prostě in. Snoubenci přitom čím dál více preferují venkovní obřad. A některá místa jsou opravdu netradiční.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Vrchní sestra ze sokolovské interny by se mohla stát Nej sestřičkou roku 2017

Sokolov - Míša Rauscherová, vrchní sestra z interního oddělení sokolovské nemocnice, by se mohla stát Nej sestřičkou tohoto roku. V Sokolově pracuje s dvouletou přestávkou deset let.

Máme žízeň. A projevilo se to v prodeji

Karlovy Vary - Patrně i díky vysokým teplotám a žíznivým zákazníkům v letních měsících vzrostl skupině Karlovarských minerálních vod (KMV) v prvním pololetí roku prodej meziročně o čtyři procenta a dosáhla celkového obratu 3,9 miliardy korun. To bylo meziročně o dvě procenta více.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení