Vědci našli u Mariánských Lázní další vyhaslou sopku

Ojedinělý objev učinili vědci z České geologické služby a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR v Praze.

Nedávno totiž nedaleko obce Rájov u Mariánských Lázní objevili další vyhaslou sopku. Jedná se o takzvaný maar. A jeho stáří se odhaduje na deset milionů let. Výbuch však v současnosti lidem vůbec nehrozí.

„Indikaci toho, že by u Mariánských Lázní mohla být ještě jedna sopka, přinesl výzkum magnetického pole v této oblasti," uvedl vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby. „Zvýšená intenzita magnetického pole svědčí o přítomnosti čedičových hornin (přívodní dráhy vulkánu). Protože maary vytvářejí kráter a nikoliv sopečný kužel, není sopka morfologicky patrná a její potvrzení vyžadovalo další fyzikální měření," vysvětlil vulkanolog.

Vědci tak museli změřit i odchylky gravitačního pole, protože v důsledku explozivní erupce jsou horniny v maarovém kráteru načechrány, a jsou tedy lehčí.

„To se pak projevuje nepatrně slabší gravitací," vysvětlil Rapprich s tím, že však nelze očekávat, že by se člověk cítil lehčeji, jedná se totiž o hodnoty měřitelné pouze velmi citlivými přístroji.

Odborníci také předpokládají, že zmíněný maar souvisí s nedalekou vyhaslou sopkou Podhorní vrch u Zádubu-Závišína.

„Ten je zbytkem takzvaného struskového kužele. I v současných aktivních vulkanických oblastech se často stává, že nejprve dojde k erupci maaru a následná sopečná aktivita pak vytváří poblíž struskový kužel. Obě sopky jsou pak asi 10 milionů let staré," poznamenal vulkanolog Rapprich.

Tyto vulkány mívají jednu, nebo několik málo rychle po sobě následujících erupcí. Proto tento párek sopek odborníci řadí mezi vyhaslé a nepředpokládají obnovení jejich aktivity v budoucnosti.

A dá se vlastně zbytek sopky spatřit ještě dnes?

„Jedná se o sopku, která nevytvořila kužel, takže není vidět zdaleka jako třeba Podhorní vrch," vysvětlil Vladislav Rapprich. „Že stojíme na okraji kráteru, si všimneme až teprve na jeho hraně. Po deset milionů let se maarový kráter postupně zanáší. Můžeme předpokládat, že tam původně bylo kruhové jezírko o průměru asi 800 metrů," upřesnil vulkanolog. „Z původního jezírka zbyla bažina a několik menších rybníků, jako například Velký kolový rybník," dodal odborník.

O další sopce na Chebsku zatím vulkanologové nevědí. I když před časem narazili na objekt, který sopku také připomínal.

„Stalo se tak u obce Služetín, která se nachází přibližně kilometr od sopky Podhorní vrch, kde jsme zkusili pár měření, ale pravděpodobně se o relikt vulkanického maaru nejedná," poznamenal Vladislav Rapprich.