Přímo v centru Varšavy, nedaleko hlavního vlakového nádraží, se rozprostírá Palác kultury a vědy. Stavba byla kdysi prezentována jako dar od Sovětského svazu, tehdy vedeného diktátorem Stalinem. „Palác však byl mnohými Poláky vnímán nikoli jako dar přátelství, ale spíše jako symbol závislosti a zotročení,“ připomenul specializovaný web PLN Design. Budově muselo ustoupit i původních 170 činžovních domů.


Nahrává se anketa ...

Kdysi byl palác nejvyšší stavbou Varšavy

Palác měl být podobný výškovým budovám, které už v 50. letech minulého století stály v Moskvě. Tyto mrakodrapy nesou označení Sedm Stalinových sester. Varšavské stavby se tak dle očekávání ujal spoluautor moskevských „sester“ Lev Rudněv - sovětský architekt, který byl známý svou vášní pro styl socialistického realismu.

Stavba byla zahájena 1. května 1952. Jako stavební materiál byla zvolena ocel, beton, keramika, kámen i dřevo. „A samozřejmě cihly. Těch bylo asi 40 milionů,“ uvedl web Polskie Radio.

Palác kultury a vědy má 46 podlaží, z toho dvě podzemní. Budova měřila zpočátku 231 metrů. V roce 1994 však byla na věž přidána anténní podpěra, která výšku budovy změnila na 237 metrů. Celkový objem stavby je pak 815 tisíc metrů krychlových.

Fasádu paláce tvoří unikátní keramické dlaždice, které byly vyrobeny speciálně pro tuto stavbu na Uralu. Z Uralu jsou i sochy, kterou jsou součástí budovy.

close Fotografie z počátků výstavby Paláce kultury a vědy. info Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo zoom_in Fotografie z počátků výstavby Paláce kultury a vědy.

Palác má na svědomí 16 obětí

Na stavbě paláce se vystřídalo 3 tisíce sovětských a 4 tisíce polských dělníků. Sovětští stavitelé se usadili na vlastním sídlišti s názvem Przyjaźń, postaveném z typických prefabrikovaných dřevostaveb přímo ve Varšavě.

„Součástí jejich dočasného domova byly obchody, kino, knihovna, dvě jídelny se společenskou místností, posluchárna, ošetřovna, jesle, školka a dokonce i nemocnice či večerní škola pro dělníky,“ připomenul oficiální web Paláce kultury a vědy.

Práci dělníci dokončili už v červenci 1955, tedy tři roky od zahájení výstavby. Na tak velkou budovu se jedná o rekordní čas. Šestnáct dělníků však při stavbě přišlo o život.

Proč se stavbě říká Peking

Z turistického hlediska je velmi zajímavá prostorná terasa kolem palácové věže. Jedná se o jedinou veřejnou vyhlídkovou plošinou stavby ve výšce 114 metrů ve 30. patře. Nahoru návštěvníky doveze rychlovýtah za pouhých 19 vteřin.

„Interiér 30. patra tvoří Gotický sál, vnitřní galerie a kavárna,“ uvadí oficiální web ikonické stavby, které se přezdívá Peking. Přezdívka vznikla na základě zkratky PKiN z polského „Palac kultury i nauki“.

Terasa má výhled na všechny světové strany. Jedná se tak o nejlepší veřejnou vyhlídku ve Varšavě. Lze z ní pozorovat, jak město díky přibývajícím mrakodrapům připomíná New York Evropy.

Zcela dokonalému výhledu brání jen ochranná síť, která je tam kvůli sebevrahům. Ten vůbec první skočil z terasy nedlouho po jejím otevření.

Druhé největší hodiny Evropy

Zajímavostí jsou obří hodiny, které byly odhaleny na Silvestra roku 2000 v horní části paláce jako druhé největší v Evropě. Průměr každého ze 4 ciferníků hodin je 6,3 metru. Celková hmotnost ciferníku i s ručičkami je 450 kilogramů. Délka hodinové ručičky je 2,7 metru a minutová má 3,54 metru.

„Ve své době to byly nejvyšší věžní hodiny na světě,“ připomenul oficiální web mrakodrapu.

Palác kultury a vědy je dodnes dominantou Varšavy:

Koncert Rolling Stones museli krotit milicionáři

Rafał Krzemień, prezident správní rady Paláce kultury a vědy, pro přední polský zpravodajský web Wyborcza uvedl, že Palác kultury je městem sám o sobě.

„Máme zde kavárny, restaurace, poštu, univerzitu, muzea, divadla, kina a jedno z největších konferenčních center. Toto místo žije čtyřiadvacet hodin denně a bylo svědkem mnoha mimořádných událostí,“ uvedl Rafał Krzemień.

Narazil tak i na legendární koncerty Rolling Stones v roce 1967. Před vystoupením tehdy docházelo v Kongresovém sále k chuligánským excesům.

„Davy mladých lidí vtrhly do vchodů sálu. Rozbili přitom lustry i skleněné vitríny. Milice hlavního města dokonce musela přinést vodní dělo, aby dav ovládla,“ připomenul Rafał Krzemień.

Mnohem poklidnější a velmi radostná atmosféra naopak v paláci panovala, když ho roku 1961 navštívil Jurij Gagarin - první člověk, který se podíval do vesmíru.