Tak lze shrnout včerejší sdělení ministra Zdravotnictví Jana Blatného. Nebylo pod rouškou poznat, jestli se zesměšňuje s vážnou tváří, nebo se lehce šklebí.

Pojďme vznést argumenty na jeho obranu, než ho dočista odsoudíme: Boj proti koronaviru převzal až ve chvíli, kdy jsme prohrávali kvůli chybám předchozích ministrů a vlády deset nula.

Pandemie nabírá na síle v celé Evropě a nikdo přesně neví, co s ní dělat. Počet nekažených roste iv zemích, které v létě a na podzim nerozvolnily proticovidová opatření tak velkoryse jako Česko. Tlak zoufalých podnikatelů a jejich zaměstnanců, kteří nesmějí z rozhodnutí vlády pracovat, je silnýa oprávněný. Únava a zlost lidí, kteří jsou znaveni z toho všeho zmaru okolo, je tíživá. Pokušení vyjít všem vstříc, být konečně hodný tatínek, je nutkavé.

Jenže teď se tenhle neuvážený ježíškovský komplex obrací proti vládě. Roztrpčení majitelů hostinců a hotelů všeho druhu bude mocné. Vzbudit naději a zase ji uhasit je mnohem horší než ji nevzbudit vůbec. Navíc budou dotčeni nespravedlností: Copak jsem horší než kadeřník nebo majitel krámku s oděvy? Oni se mohou živit, pokud dodrží pravidla, a já ne?

Ještě legračněji se zpětně jeví povolení skoro normální výuky na školách a jeho rychlý konec. Dalo by se říci, že žáci měli krátké prázdniny od hodin na dálku.

Přesto je to, co ministr navrhuje, z logického pohledu namístě. Nikde na obzoru není naděje, že by infekce zeslábla sama od sebe. Je potřeba ji tlumit. Zatím nemáme jinou možnost než nosit rouškya respirátory a na nezbytné minimum omezit společenské kontakty. Jinak znovu hrozí nemocnicím přetížení. Polní lazarety mohou být za pár týdnů přeplněné.

Někdo neuváženě přidal plyn, jízda se mu vymkla z rukou a teď šlape na brzdu. Zkouší to postupně, aby nedostal smyk. Při tom se modlí, aby nenarazil do zdi.

Rozhodovat se dobře v době „moru“ je svízelné. Jenže rozhodovat se neustále špatně, to dokáže jen naše vláda. Co podnikla od konce jara, to zkazila. Naposledy PSA a prosincové otevření. Pokud bude řada chyb, omylů a trapností pokračovat, můžeme vsadit, že nejpozději po Vánocích zavřou i obchody.

Bohužel není jisté, zda je státní správa připravena na řízení„velkého očkování“. Jeho koordinátor Zdeněk Blahuta včera prohlásil, že ho ještě čekají „mraky jednání“.

Jaké mraky jednání? ptá se znepokojený laik. Ty přeci měl mít už za sebou. Teprve nyní se bude zjišťovat, kdo má mít absolutní přednost? Co je na tom tak těžkéhoa proč to není známo už dávno?

Možná je znepokojení upřílišněné, i když obavy jsou kvůli mizernému skóre vlády namístě. Spásav podobě očkovací látky je totiž postupná a vše jde na místě doladit, podle toho, co uděláme s prvními dávkami, které přijdou v lednu.

Jisto však je, že do konce jara nebude vakcíny dost, aby covid srazila. Zemi podle všeho čekají ještě měsíce hořkého boje. Vláda by se konečně měla poučit. Musí ochránit základní chod ekonomiky, ale nesmí už neuváženě rozvolňovat.

My, občané, pak nespoléhejme na vládu ani na spásu. Tohle je válka a my se musíme řídit vůlía důmyslem, abychom ochránili své blízké a sebe.