To je ale zatraceně málo, pokud chtějí být stranou pro statisíce zaměstnanců, jak o tom v dnešním rozhovoru Deníku hovoří kandidát na předsedu ČSSD Tomáš Petříček.

Pasivitu nejstarší české strany dokládají i čísla o odchodu jejích členů. Před sedmi lety jich bylo 23 600, loni 11 500. Proč odcházejí? Co jim vadí? Možná neschopnost naplnit slib přímé volby šéfa ČSSD nebo to, že jsou už tři a půl roky pátým kolem u Babišova vozu.

Covidová krize přitom sociálním demokratům nahrává ve všech ohledech. To oni by měli denně bombardovat novináře recepty, jak z ní ven, aniž by dokola opakovali floskule o bankovní dani. Do souboje o předsednictví se přihlásila i poslankyně Kateřina Valachová.

Pokud někomu nelze upřít aktivitu a schopnost jít do problémů naplno, je to ona. Ne že by díky ní najednou ČSSD poskočila na čelo předvolebního pelotonu, ale možná by se probudila z únavné ospalosti, kterou delší dobu předvádí.