Vládní inflační přešlapy

V době, kdy inflace neřízeně rostla, byl pode Petra Fialy viník jasný - minulá vláda, příp. Česká národní banka. V době, kdy konečně klesá je podle premiéra strůjce „úspěchu“ opět jasný - současný kabinet. Jako obvykle, nemá pravdu ani v jednom.

Nejenže není co slavit, ale současná vláda zásadním způsobem přispěla k tomu, že Česko se stalo za poslední rok a půl zemí s jedním z nejvyšších růstů cen a na její aktuální a očekávaný pokles má pramalý vliv. Pojďme si inflační přešlapy kabinetu Petra Fialy rozebrat.

Přešlap první

Růst inflace na podzim 2021 byla podle Petra Fialy a jeho „ekonomů“ Babišova drahota. Pro upřesnění dodávám, že v prosinci roku 2021, tedy přesně v době předávání vlády, byla inflace v ČR na úrovni 5,4 %, zatímco průměr v EU byl na úrovni 5,3 % (Eurostat).

Evropská centrální banka tehdy příčiny inflace pojmenovala jasně - rychlé otvírání ekonomiky po pandemii, vysoké ceny energií na burzách a nízká srovnávací základna. Šlo převážně o inflaci vyvolanou poptávkou, na což reagovala ČNB zvýšením sazeb a naše tehdejší vláda snížením DPH za energie na nulu. I díky tomu jsme růst inflace srazili.

Stát by měl zrušit daň z nemovitosti

Přešlap druhý

Je začátek roku 2022, inflace začíná být tažena náklady, ceny energií letí dále nahoru zejména díky válce na Ukrajině. Firmám i domácnostem rostou rapidně výdaje. Fialova vláda ale vrací DPH na původní hodnoty, sází na opatření centrální banky, která pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb. Nejzkušenější člen Rusnokovy rady ČNB Oldřich Dědek přesto již v únoru 2022 varuje, že zvyšování sazeb takovýmito tempem se stává kontraproduktivní a nejenže neovlivní zvyšování cen podniků, ale vytváří na ně další dodatečné tlaky v podobě vyšších finančních nákladů za úroky.

Přešlap třetí

Ceny energií lámou rekordy, trhy panikaří, náklady podniků rostou závratným způsobem, což logicky překlápí do cen. Jako opozice ukazujme na neudržitelný stav a předkládáme návrhy k nezbytné, krátkodobé regulaci cen energií, podobně jako v řadě dalších zemích. Vláda ale nepochopitelně čeká na celoevropské řešení. Růst cen energií se stává hlavním tahounem inflace. Nové vedení ČNB mezitím vysílá první signály, že nemusí podporovat další růst úrokových sazeb.

Některé banky jsou prázdnou skořápkou

Zatímco v září 2022 je průměrná inflace v EU na úrovni 10,9 %, u nás atakuje hranici 18 %. Vláda pochopila, že je zle, odebírá agendu energetických opatření ministru Síkelovi a na Úřadě vlády začíná odborná skupina připravovat zastropování cen energií. Lobbing energetických společností a časový tlak už ale zkázu neodvrátí. Regulace na bází cenových stropů začíná fungovat až od ledna 2023. Podle bývalého guvernéra ČNB Rusnoka přišlo zastropování pozdě a bylo nastaveno vysoko, což mělo negativní vliv na inflaci.

Přešlap čtvrtý

Dopady růstu cen energií na inflaci jsou fatální. Česko se zařazuje v prvním pololetí 2023 do trojice zemí EU s nejvyšší inflací a dosahujeme dvojnásobné hodnoty evropského průměru. ČNB definitivně rezignuje na zvyšování sazeb, snaží se prodávat devizové rezervy, posilovat korunu a apelovat na vládu, že její přístup k řízení financí je tristní a pokud nezačne dělat účinná rozpočtová opatření, situace se bude i nadále zhoršovat. Proti vládě vznikají i nečekané koalice.

Zdroj: Deník

Tvrdá kritika za fiskální opatření současné vlády přichází nejen od bývalého prezidenta Klause, ale i jeho oponenta Jana Švejnara, nejvýše postaveného českého ekonoma v mezinárodním univerzitním prostředí. Premiér Fiala kritiku nepřijímá a vinu hází na ČNB. Eurostat mezitím potvrzuje, že nejvyšší růst cen energií v EU byl v roce 2022 v ČR a podobně se vyvíjí i situace i v roce 2023. Household Energy Pricing Index ukazuje, že v prvních sedmi měsících jsme měli přes kupní sílu pětkrát nejvyšší cenu elektřiny a dvakrát jsme byli druzí nejhorší.

Brněnská primátorka Vaňková a podivná fotografie

Očekávaný pokles inflace v posledních měsících rozhodně není důvod k jásotu. Za červen jsme se dostali pod 10 %, byl to ale stále téměř dvojnásobek průměru EU, za červenec jsme pod 9 %. Hlavním důvodem je vysoká srovnávací základna, světový pokles cen energií a surovin, částečně rovněž zabralo opatření ČNB s ohledem na posilování kurzu koruny.

Naopak, regulatorní opatření (stropy cen energií) díky zpoždění zafungovala minimálně a ta rozpočtová zatím vláda pouze maluje na papír, přičemž ani to se kabinetu nedaří.

Avizované úspory nejenže nedokáže vysvětlit v detailu, ale ministerstva si bezostyšně berou další úvěry, kterými pokryjí případné zkrácení výdajů. Proinflačně v daňovém balíčku pak mohou působit naprosto zbytečné změny v DPH a vládě nevyšlo ani zvýšení spotřební daně na naftu, které přichází v nejméně vhodnou chvíli rostoucích cen ropy na světových trzích.

Tak tolik asi v kostce vládní boj s inflací.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.