Smutečním kolečkem uctí svého kolegu a kamaráda Ladislava Šumichrasta předseda Aviatik Klubu Chotěšov Václav Polívka. V okamžik pohřbu se chystá kroužit nad smuteční síní a naposledy se tak s amatérským pilotem rozloučit. Šumichrast se zabil v neděli před polednem u Nepomuku při pádu svého ultralehkého letadla. Spolu s ním seděl v kabině i místopředseda Okresního soudu Plzeň–město Josef Jelínek. Včera na budově soudu zavlál černý prapor.

Mohly za nehodu nízké mraky?

Provoz na chotěšovském letišti nehoda neovlivnila, náladu pracovníků ale ano. „Technicky běží všechno tak, jak běžet má. Všechna letadla jsou v pořádku a připravena létat. Jsme z toho samozřejmě špatní. Připravujeme takové krátké neoficiální rozloučení,“ popsal Polívka.

Podle něj byl Šumichrast zkušený pilot a jeho letadlo v hodnotě jednoho milionu korun spolehlivý stroj. „On sám létal tak patnáct dvacet let. Ultralight Zenair je vynikající stroj americké výroby s rakouským motorem. Navíc měl krátce po technické kontrole,“ doplnil předseda.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením tragédie je podle něj počasí. „V době nehody byly v té oblasti mraky hodně nízko, až se potkávaly s terénem. Podle mě to v nich nezvládli. Je to ale jen můj názor,“ vyjádřil se Polívka.

Nehodu vyšetřuje Úřad pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. „Během dvou až tří měsíců bychom měli vydat závěřečnou zprávu. Nyní je předčasné podávat nějaké informace. Sbíráme data o pilotovi, letadle a podobně,“ dodal vyšetřovatel Jiří Kadet.

Žádný problém pilot nehlásil

Muži v neděli před obědem letěli z Chotěšova do Strakonic. Nad lesem u Nové vsi viděli svědci, jak se z letadla kouří a padá k zemi. Členové posádky na místě uhořeli. „Těla byla vyproštěna až před 18. hodinou po zadokumentování události. Při vyprošťování motoru uniklo na louku asi 20 litrů leteckého benzinu,“ upřesnil mluvčí hasičů Plzeňského kraje František Vaško.

Řídící věži v Líních posádka žádný problém po startu ani na začátku letu nehlásila. V době nehody se už letadlo nacházelo mimo líňskou frekvenci.
„Naposledy komunikovali s věží, když se odhlašovali z jejich frekvence. Dál už se s níkým rádiem nespojili. Asi to bylo hodně rychlé,“ uzavřel Polívka.