V době vládních omezení kvůli koronaviru vyrážela velká skupina lidí do přírody. Další lidé však trávili svůj volný čas u u počítačů a her. Dalo by se tak předpokládat, že tzv. ajťáci, tedy lidé zabývající IT technologiemi, měli více práce. Jindřich Zmrzlý tvrdí, že v jeho případě to tak nebylo.

Co nám covid vzal, co nám covid dal.Zdroj: Deník„Spíše mi trochu práce ubylo. Svou práci jsem sice mohl dělat na dálku, ale někdy je potřeba osobní návštěva. Jezdím většinou po školách a městských úřadech, mám na starosti zhruba 60 organizací, které si zakoupily program firmy, pro kterou pracuji. A v tomto ohledu práce spíše ubylo,“ říká Zmrzlý.

Ředitelé školských zařízení totiž ze strachu z nákazy zakazovali vstup cizím osobám do svých zařízení. Na radnicích zase omezili provoz a úřední hodiny byly většinou dvakrát týdně po dvou hodinách.

Práce v době vládních omezení mi spíše ubylo, říká IT technik z KraslicZdroj: Deník / Roman Cichocki„Nařízení vlády, ministerstva či hygieniků se měnila jako počasí a způsobovala zmatek. Některé školy řekly ano, jiné zase ne, prostě orientace v zákazech, nařízeních či doporučeních byla nejednotná a každý si je vysvětloval po svém,“ říká Zmrzlý. Do toho řešily školy se svými techniky další oříšek, kterým byla distanční výuka. Ne všechny školy jsou vybavené špičkovou technikou a tak bylo zcela běžné, že padalo připojení.

Přestože nemohl pracovat naplno, nárok na finanční kompenzace od státu nemá. „Řekli mi, že ve svém oboru mohu dělat takzvaně na dálku a tečka,“ konstatuje Zmrzlý.

Co se týká kamarádů a známých, kteří za ním chodí s nefunkčními počítači, tam žádný nával v době koronakrize nezaznamenal. „Dnes už jsou počítače na úrovni a něco vydrží. A tak většinou když je nějaký problém, je jeho příčina zpravidla mezi židlí a klávesnicí,“ dodává se smíchem Zmrzlý.

Dnes a zítra je poslední den, kdy se můžete v restauraci najíst normálně u stolu. Od pátku si koupíte už jen jídlo s sebou.
Podnikatelům chybí dostatečné kompenzace