Měsíční

Když Měsíc vstupuje do fáze úplňku
převaluji se v peřinách nemohouc upadnout do spánku.
Na mysl vrací se vzpomínky bolavé,
já raději bych byla, by zůstaly schované.

Přichází Ti, jež ze života mi dávno zmizeli,
ti, co za duhový most odešli,
ale i ti, jež zradili a moji důvěru navždy pohřbili.

Usnout se nedaří,vzpomínky běží dál,
zapomenout na tátu? Zač by můj život pak stál.
Spoustu už nevrátím, něco snad bych mohla,
stojí však faleš za to, bych svůj hřbet ohla?

Měsíčku, Měsíci, ty za nich nemůžeš,
schovej se za mraky, tím nejvíc mi pomůžeš.

Monika Šavlová