„Replika čínského seismoskopu, kterou návštěvníci mohou v seismologickém muzeu vidět, upozorňovala obyvatele starověké Číny na to, že bylo zemětřesení. Dalším artefaktem, který je zde k vidění, je takzvaný demonstrátor příčného a podélného vlnění. Uvnitř se nacházejí pružiny, a když člověk za jednotlivý úchyt zatáhne a pustí, uvidí, jak vypadá příčné anebo podélné vlnění,“ vysvětlila seismoložka Jana Doubravová.

Právě z příčného a podélného vlnění jsou složeny jednotlivé zemětřesné vlny, které se zemí šíří z hypocentra, tedy místa v hloubce několika kilometrů pod zemí.

Za dobu fungování muzea si sem cestu našly i děti z mateřských, základních i středních škol. Právě pro ty nejmenší zde mají připravenu speciální interaktivní exponát. „Děti si mohou vyzkoušet z dřevěných kostek samy postavit několik staveb a sledovat, jak odolné jsou proti zemětřesení o různých frekvencích,“ informovala průvodkyně Lucie Šetková.

V celé expozici se nachází nejen ukázka jednotlivých seismometrů, ale také si zde lidé mohou pustit zvuky jednotlivých zemětřesení. Mimo toho se zde nachází i řada naučných tabulí, na kterých jsou vysvětleny příčiny chvění země nejen v západních Čechách. Muzeum, které vzniklo jako reakce na dotazy lidí z Chebska, kteří se odborníků na zemětřesení stále ptali, se nachází se ve statku jedné skalenské rodiny. Součástí části muzea je i velká obrazovka, kde promítají film s problematikou západočeských zemětřesení i výpovědi jednotlivých obyvatel regionu, jak zemětřesení snášeli.

Ačkoliv jsou seismické roje na Chebsku poměrně časté, lidé se podle odborníků velkých katastrof bát nemusí. Podle geologických podmínek, které na Chebsku jsou, a podle veškerých dosavadních pozorování, tu zemětřesení nemůže přesáhnout magnitudo 5. 

Specifickým znakem západočeských zemětřesení je, že ho lidé mohou i slyšet. „Akustický vjem, který lidé slyší jako hrom anebo projíždějící vlak, s velkou pravděpodobností vzniká tak, že k povrchu dorazí takzvaná primární vlna podélná a rozkmitá těsně nad povrchem země molekuly vzduchu, které pak pozorovatelé vnímají jako dunění,“ dodala seismoložka Jana Doubravová z Geogyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Zaslal Jan Dvořák. Děkujeme.