"Komentované prohlídky se uskuteční v termínech 8. až 10. prosince a následně 15. až 17. prosince vždy od 14 hodin. Lidé se dozvědí, jak naše babičky a dědečkové slavili tyto důležité svátky. Uslyší povídání o tom, jak vypadal štědrovečerní stůl a také, že vánoční kapr nebyl pravidlem v každé rodině," sdělil zástupce kastelána Jan Buriánek.

Mimo jiné bude při komentovaných prohlídkách řeč i tom, jaké dárky si lidé dávali pod stromeček, ale také jak vypadala na vesnicích oslava silvestrovského dne. "Hosté hradu se také například dozví, jestli už se před 100 lety používaly na vesnicích dělobuchy pro přivítání nového roku. A kromě toho bude řeč také o tom, že za časů našich babiček, se považovaly Vánoce za magický den, kdy se často věštilo a lidé výsledku věštby tehdy připisovali velký význam," uvedl Jan Buriánek. Chybět nebude ani povídání o současných tradicích, které se v některých rodinách stále dodržují.

Divocí koně
Divocí koně se zabydlují v nové rezervaci u Aše, první v kraji

Hrad Seebetg je jeden z nejstarších hradů v Čechách. Vznikl na konci 12. století v románském stylu. Prošel třemi hlavními přestavbami, a to ve 14. století v gotickém stylu, 16. století v renesančním stylu a v 18. století v barokním stylu. Dodnes je tu k vidění například typická černá kuchyně. Lidé si v předhradí mohou také prohlédnout barokní stodolu s výstavou egerlandského nábytku, ošacení a šperků. Kromě toho mohou lidé v přehradí vidět historický holubník, věžovou sýpku a historickou kůlnu. Tyto tři objekty sem byly převezeny v 80. letech minulého století z rušeného statku v obci Mlýnek.

Návštěvníci pak přejdou přes most přímo do podloubí s arkádovou chodbou. Napravo se pak nachází bývalá hradní kaple, která má gotickou výzdobu. Přes arkádovou chodbu se pak lidé vydají do další části hradu, kde se nachází rytířský sál. Zde byly návštěvy hradního pána oficiálně přijímány a posléze ubytovány. V první polovině 20. století se tu nacházela restaurace.

Knižní Lázně  Foto: Martina Reková
Knižní lázně poprvé v zimě, přivezou i Petra Fejka

O patro níž se pak nachází výstava Umění lovu, která mapuje vývoj lovení zvířat od pravěku až do novověku. Ve vitrínách mohou návštěvníci spatřit i historické zbraně a vycpaniny lovených zvířat. Když se lidé vydají o další patro dolů, sejdou do sklepních prostor, kde je expozice věnovaná poslednímu chebskému katovi, Karlu Hussovi. Nachází se tu i fotografie nejstaršího modelu města Chebu z roku 1860. A přítomní se tu dozvědí v krátkosti o životě Karla Hussa, který byl důležitou postavou nejen chebských dějin. Karl Huss kromě toho, že byl kat, byl také velice úspěšným léčitelem a sběratelem. Otevřel pro veřejnost jako jeden z prvních muzeum, kam se chodili měšťané dívat na sbírky kamenů, historických zbraní a mincí. Mimochodem napsal i chebskou kroniku, která se uchovala ve čtyřech svazcích. Ale mučírna jako taková na hradě nikdy neexistovala. A v prostorách, kde se mučírna nachází, bývala spižírna, kde se uchovávala zelenina a ovoce, popřípadě víno a pivo.

Když zájemci vystoupají do prvního patra, mohou si prohlédnout 4 časová období a pokoje, jak v té době byly zařízené. Je tu empír, biedermaier, druhé rokoko a novorenesance. Vpravo v chodbě se nachází bývalý společenský sál, který dnes slouží jako obřadní síň. Nalevo pak lidé nalezou bývalou černou kuchyni. Její podoba pochází z renesanční podoby na konci 15. století. Funkční byla však ještě v 80. letech minulého století, kdy tu v ní vařili studenti, kteří v tehdejších letech zachraňovali hrad před demolicí. Záchranné práce tu tehdy vedl student Milan Maňák. Hrad byl totiž v té době značně poničený.

Šlechtična přivezla Mikuláše, anděla i čerta, parní vlak syčel v lázních
VIDEO: Šlechtična přivezla Mikuláše, anděla i čerta, parní vlak syčel v lázních

Naštěstí se snahou studentů z chebského gymnázia podařilo demoliční výměr zvrátit. V roce 1986 začaly velké opravy pod vedením tehdejšího ředitele muzea ve Františkových Lázních Pavla Stříbrného. Práce trvaly až do roku 1990, kdy se hrad otevřel poprvé pro širokou veřejnost.

V posledním patře hradu se mohou návštěvníci podívat do bývalé pracovny a knihovny.

Jan Buriánek