Cheb leží v kotlině mezi Smrčinami, Halštrovským pohořím, Krušnými horami a Českým lesem na jižním okraji chebské třetihorní pánve, na výběžcích filitů Smrčin, které jsou do ní vklíněny ve tvaru poloostrovů a na dnešním území města jsou přeryty v krátkém skalnatém údolí. Díky tomu tvoří tato poloha jedinečný předpoklad pro brod v chebské kotlině.
Podstatnou část města zaujímá pravý břeh, který spadá pozvolně k řece a strmě stoupá na hradních skalách. Střed města a jeho horní části leží na písčité půdě. Nejen pro postupný vývoj města, ale i pro jeho postavení v historii měla mimořádný význam jeho dopravně zeměpisná poloha. Díky tomu, že leží v blízkosti nejdůležitějšího středoevropského rozvodí, odkud teče Mohan k Rýnu, Nába k Dunaji, Sála a Halštrov na sever a Ohře na východ k Labi, a zároveň před Českým lesem na jedné z mála přírodních vstupních bran do Čech, byl Cheb po mnoho staletí křižovatkou dvou hlavních dopravních směrů. Byly tu staré, již v římské době používané obchodní cesty od Dunaje (Řezno) k severoněmecké nížině (Wismarská nížina) a dopravního tahu z Porýní podél Mohanu k Čechám, jehož význam rostl od středověku. Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem.
Dodnes zůstak důležitou železniční křižovatkou. Odjíždí z něj vlaky do Prahy a to hned ve dvou směrech, jednou přes Karlovy Vary a podruhé přes Plzeň. Zároveň z něho vedou důležité železniční trasy do Německa. Celkem odtud vedou ve třech směrech. V jednom směru na Marktredwitz, ve druém na Hof a ve třetím na Bad Brambach.
Příspěvek zaslal Miroslav Šindelář. Velice mu děkujeme.
