Město a hrad Hohenberg měli do roku 1799 privilegia města s císařským azylem. To znamenalo, že ten kdo porušil nějaká pravidla nebo zákony v jiném městě, a podařilo se mu dostat do Hohenbergu, byl pod císařskou ochranou, a nesměl být dále pronásledován. Čtyři kamenné sloupy, které se nyní nacházejí v nádvoří hradu, původně stály před vstupem do města, a označovaly bezpečné místo. První zmínky o hradu jsou z roku 1222. Tehdy strážil obchodní stezku z Bavorska do Chebu. Hrad byl vážně poškozen dělostřelectvem v dubnu 1945, opraven byl v roce 1960.

Rekonstrukce hradu postupně porkačují. Areál hradu zaujímá předhradí, knížecí dům, vězeňská věž, věž s bránou a tři zbrojní věže. Areál hradu je volně přístupný. Hrad je využíván k seminářům, volnočasovým akcím a setkáním různých spolků.

Z hradních věží je široký rozhled do okolní krajiny a také směrem na bývalou obec Dubinu. Odtud byly po válce pořízeny poslední snímky obce Dubina ještě před jejím zničením. Ve věži najdeme i plánek bývalé vsi.

Pod hradem vyvěrá jedinečná kyselka s názvem Karolinin pramen. Ten je velmi lahodný. Minerální pramen je kyselka s obsahem železa a je známý široko daleko již od roku 1600 pro své léčivé a zdraví velmi prospěšné účinky. Pro své blahodárné účinky díky vysokému obsahu minerálů a hojnému obsahu kyseliny uhličité přitahoval pramen odjakživa významné návštěvníky, jako byl kolem roku 1618 markrabě Christian z Bayreuthu, kolem roku 1626 markraběcí kancléř, kolem roku 1663 saská kurfiřtka a její kurfiřt vévoda Johann Georg III.

Hohenberský pramen a nedaleké světoznámé Františkovy Lázně, mají stejný původ a vyvěrají ze stejného horského pásma. Léčivé účinky minerálního pramene Hohenberg mají význam zejména pro osoby s vleklými revmatickými a potížemi s dnou.

Příspěvek zaslal Miroslav Šindelář. Velice mu děkujeme.