Prohlídku zříceniny a pokochání se výhledem byste si opravdu neměli nechat ujít. Návštěva vás navíc nic nestojí, protože vstup je zcela zdarma. Nic vám tedy nebrání v tom, abyste se na výlet vydali co nejdříve. Po krátkém, ale strmém výstupu na hradní kopec vstoupíte mohutným obloukem na bývalé hradní nádvoří. I tady je ve starých hradbách co objevovat. Díky zdejší vegetaci a krásné přírodě okolní krajiny se výlet téměř vyplatí.

Kamenné schody vedou přes prostorné nádvoří do bývalé tvrze. Na nejvyšší bod hradu Waldeck můžete dokonce snadno a bezpečně vystoupit. Nahoře najdete vyhlídkovou plošinu. Odtud se vám naskytne fantastický panoramatický výhled na Fichtelgebirge, zejména na les Steinwald a až do Franckého Švýcarska. Obzvlášť krásný je také pohled na krásné městečko Waldeck v údolí.

Po dřevěných lávkách se dostanete do dalších částí hradu, které stojí za vidění, a úzkými průchody ke zbytkům bývalých obranných věží. Procházet mohutnými hradbami a představovat si, jak to celé mohlo vypadat v dřívějších dobách, kdy hrad ještě stál v plné kráse, je opravdu zážitek.

První písemná zmínka o hradu Waldeck pochází z roku 1124, kdy jej vlastnil Gebhard, landkrabě z Leuchtenbergu. Hrad připadl Leuchtenburkům sňatkem. Předpokládá se, že hrad postavili páni z Pettendorfu-Lengenfeldu-Hopfenohe. Po smrti posledního pána z Pettendorfu v roce 1119 přešla část majetku v okolí Kemnath sňatkem prostřednictvím dědičné dcery Heilwigy von Lengenfeld na zemany z Leuchtenbergu.

Během třicetileté války se hrad stal útočištěm obyvatel města Kemnath a šlechticů z okolí. V roce 1648 byl hrad obléhán generálem Königsmarckem von Falkenberg, který byl ve švédských službách. Znepokojen ostřelováním hradu vyzval zemský soudce Nikolaus du Quesnoy velitele hradu, aby se hradu vzdal. Magistrát byl poté zatčen a mušketýři na hradě včetně velitele přešli do švédských služeb.

Během války o španělské dědictví byl hrad obléhán císařskými vojsky a v říjnu 1704 dobyt. Na příkaz císaře Josefa I. byl v roce 1705 za účasti řemeslníků a odborníků z Norimberka, Ambergu, Kemnatu a Waldecku "srovnán se zemí". Zbývající hradní zařízení, hospodářské budovy a stáje byly zbořeny až v roce 1707. Hrad byl sice přestavěn, ale v roce 1794 vyhořel a od té doby je v troskách.

Cedule v areálu zříceniny jsou napsány německy, anglicky i česky. Takže se tu dozvíte řadu podrobných informací. Parkoviště se nachází zhruba 400 metrů od zříceniny. 

Zaslal Jiří Čermák. Velice mu děkujeme.